V pondělí vypršel čas, do kdy se mohli zákonodárci vyjádřit k připravovanému evropskému balíčku s názvem „Fit for 55“. Balíček třinácti zelených opatření má být nástrojem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Pro lidi ale znamená zásadní zdražení života: vyšší zdanění paliv, zvýšení minimální daně u elektřiny a energií nebo zavedení uhlíkového cla a rozšíření emisních povolenek nově i na budovy. Možnosti ukázat Bruselu takzvanou „žlutou kartu“ využil na poslední chvíli pouze Senát, dosluhující poslanci se balíčkem během dvouměsíční lhůty nezabývali.

Senát se v pátek na poslední chvíli rozhodl projednat evropský klimatický balíček s názvem Fit for 55, jehož cílem je snížení uhlíkových emisí o 55 procent v celé Evropské unii do roku 2030. Senátoři se proti návrhu postavili a vystavili tak za ČR Evropské komisi (EK) nakonec alespoň jednu „žlutou kartu“. Podle senátorů je navrhované rozšíření systému emisních povolenek na silniční dopravu a budovy s ohledem na jejich vytápění v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států. Od EK si také vyžádali dopadovou studii, která má posoudit vliv nařízení.

Možnost vyjádřit se k zelenému balíčku měla kromě Senátu také dosluhující sněmovna. Ta však osmitýdenní lhůtu na rozhodnutí promrhala. Její případné nesouhlasné stanovisko by však celé věci přidalo na vážnosti. Nová sněmovna, která se poprvé sešla až 8. listopadu, se ke směrnici už nebude mít možnost vyjádřit.

Považuji to za nešťastné, míní předseda Senátu Vystrčil

Vystavit Komisi takzvanou „žlutou kartu“ je fakticky poslední možností protestu proti směrnici. Pokud ji v reakci na návrh ukáže alespoň třetinu parlamentů jednotlivých členských států EU, je EK povinna znovu přezkoumat detaily směrnice. „Považuji za minimálně nešťastné, že se sněmovna klimatickým balíčkem nezabývala. Dle mého názoru si měla ten čas vyčlenit,“ sdělil deníku Echo24 šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) den před hlasováním.

Dosavadní nečinnost sněmovny kritizoval také předseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Vladislav Vilímec (ODS). „Očekával bych, že už poslanci využijí té možnosti a budou požadovat přezkoumání, zda navrhované předlohy nepřiměřeným způsobem nenaruší fungování ekonomiky států unie či zda skutečně povedou k zamyšleným cílům zelené dohody pro Evropu. Každopádně je evidentní, že současná politická reprezentace na evropské úrovni je pod stále sílícím tlakem nejrůznějších zelených lobby,“ řekl.

Do věci bude mít možnost v rámci Evropské rady promluvit ještě příští premiér, kterým by se měl stát Petr Fiala (ODS). Rada složená ve většině případů z předsedů vlád 27 členských států totiž bude muset schválit každý ze třinácti návrhů balíčku.

Nová vláda vidí Green Deal jako příležitost

Na často skloňovanou evropskou zelenou dohodu myslí i pět stran nově vznikající Fialovy vlády. Dohodu zmiňují i v koaliční smlouvě, kterou předsedové koaličních stran a hnutí podepsali v pondělí.

„Green Deal je pro nás příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda na půdě EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky. Vláda urychleně připraví dopadové studie pro jednotlivé návrhy a totéž bude iniciovat i vůči Evropské komisi,“ píše se v koaliční smlouvě podepsané 8. listopadu.

Česká republika zatím nemá vypracovanou žádnou dopadovou studii, která by řekla, jaké budou důsledky jednotlivých opatření. Nikdo tak zároveň nemůže vědět, jestli jsou navrhované kompenzaci, které Brusel slibuje, úměrné. Na absenci analýzy a dopadové studie upozorňuje i senátní Výbor pro záležitosti EU.

O samotném Green Dealu, jehož je balíček „Fit for 55“ jakýmsi průvodním jevem, už žádná diskuze není. Loni v prosinci ho totiž odsouhlasila Evropská rada, a to včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO).