Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, který je hlavou státu od roku 2014, to řekl novinářům. Své rozhodnutí zdůvodnil kromě jiného tím, že se chce více věnovat rodině. Z veřejného života se Kiska patrně nestáhne. Uvedl totiž, že zváží, jak využije důvěry veřejnosti k zahájení nové politické éry na Slovensku a ke spojení těch, kdo chtějí vládnout slušně a odpovědně.

Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.

„Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě velmi důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Obě mi připomenuly, že čas strávený s nejbližšími je nenahraditelný. Pokud má mít náš život smysl, nemůžeme ho odsouvat na vedlejší kolej,“ řekl Kiska.

Po zvolení Kisky se jeho choť nepřestěhovala z Popradu do Bratislavy a až na výjimky se neúčastnila oficiálního programu hlavy státu. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.

Kiska z pozice podnikatele a filantropa v rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu před čtyřmi lety porazil tehdejšího premiéra Roberta Fica, který letos v březnu rezignoval na funkci šéfa vlády v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.

Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Kiska opět upozornil na neřešení palčivých problémů společnosti. „Žel, až vražda dvou mladých lidí odhalila, jaké důsledky může mít selhávající stát a zkorumpovaná vládní moc. Na začátek nové, lepší éry nestačí jen změna vlády,“ řekl k vývoji na Slovensku po vraždě Kuciaka a jeho partnerky. Hlava státu Ficovu demisi nepřímo označila za konec jedné politické éry, která přinesla množství politických zápasů a emoce. Podle Kisky bude lepší, pokud úřad prezidenta v budoucnu nebude vystaven sporům.

Ačkoli Kiska nebude znovu kandidovat, z veřejného života se stáhnout nehodlá. „Politický zápas, který jsem zahájil v roce 2014, nepovažuji za skončený. Budu přemýšlet, jak nejlépe využit autority a důvěry velké části veřejnosti, abych i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku,“ řekl. Dodal, že své rozhodnutí v této záležitosti oznámí do konce letošního roku.

Jako prezident obhajuje Kiska proevropskou a proatlantickou orientaci své země a také sankce Evropské unie proti Rusku. Opakovaně rovněž upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu. I kvůli tomu měl Kiska dlouhodobě napjaté vztahy s Ficem, který hlavu státu kritizoval kromě jiného za využívání vládní letky k cestám za rodinou do rodného Popradu.

Loni unikly do médií dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž spolumajitelem je Kiska. Firmě KTAG daňový úřad neuznal náklady vynaložené na propagaci Kisky v souvislosti s jeho kampaní před prezidentskými volbami a společnosti doměřil daň z přidané hodnoty a později také daň z příjmů.