Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, v němž uznává svrchovanost státu Izrael nad Golanskými výšinami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. K podpisu dekretu došlo v Bílém domě na úvod setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož za dva týdny doma čekají parlamentní volby.

Dekret stvrzuje Trumpovo prohlášení z 21. března o tom, že nastal čas, aby USA „plně uznaly“ izraelskou suverenitu nad Golanami. Podle syrské státní agentury SANA dnes Damašek prohlásil, že americký krok je „bezostyšným útokem na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.

Podle agentury Reuters dnešní krok Washingtonu pravděpodobně Netanjahua posílí před izraelskými parlamentními volbami, které jsou plánovány na 9. dubna.

Trump v přítomnosti Netanjahua rovněž prohlásil, že jakákoli budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí zahrnovat právo Izraele na sebeobranu. Izrael má podle Trumpa absolutní právo se bránit.

Krátce předtím Izrael zahájil ostřelování palestinského Pásma Gazy, odkud ráno vylétla raketa a zranila ve středním Izraeli sedm lidí. Netanjahu kvůli útoku zkrátí svůj program v USA a po setkání s Trumpem se vrací do Izraele.

Trump oznámil minulý týden, že USA by měly uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, protože jsou významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu. Mnoho států označilo Trumpův výrok za porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, Golany jsou v mezinárodních dokumentech označovány jako okupované území. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a podle Moskvy může Trumpův krok destabilizovat situaci na Blízkém východě.

Golanské výšiny leží na jihozápadě Sýrie mezi Libanonem, Izraelem a Jordánskem. Izrael v roce 1981 anektoval 1200 kilometrů čtverečních Golan, asi 510 kilometrů čtverečních na východě ovládá Sýrie. Na části Golan je nárazníkové pásmo kontrolované silami Pozorovatelskými silami OSN pro odpoutání (UNDOF).

Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130 000 lidí) a Izrael tam postupně vybudoval přes tři desítky osad, v nichž nyní žije na 20 000 izraelských osadníků. Na okupovaném území žije i asi 20 000 Syřanů, většina z nich jsou příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů.

Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, jednak ze strategického hlediska – umožňují monitorovat rozsáhlé oblasti syrského a libanonského území, kde Izrael vidí hrozbu od íránských milic a šíitského hnutí Hizballáh. Golany jsou také jedním ze zdrojů vody pro Izrael a mimo jiné se tam nachází i jediné izraelské lyžařské středisko.