Napojení na Clintona, kompro na zbohatlíky. Epsteinova sebevražda vyvolává divoké spekulace

Napojení na Clintona, kompro na zbohatlíky. Epsteinova sebevražda vyvolává divoké spekulace

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sebevražda amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, který čekal v newyorské cele na proces po obvinění ze zneužívání nezletilých dívek, spustila další vlnu spekulací a konspiračních teorií. Těm vévodí nejen podivné okolnosti jeho smrti a chování vězeňské ostrahy, ale také napojení na prezidenta Donalda Trumpa či exprezidenta Billa Clintona, píšou servery Deutsche WelleSpiegel. Případem už se začal zabývat Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i americké ministerstvo spravedlnosti.

Nejdivočejší konspirační teorii spustil samotný Trump, když sdílel na svém Twitteru příspěvek komika a jeho podporovatele Terrence Williamse. Ten zpochybnil, že by při 24hodinovém vězeňském dozoru mohlo dojít k sebevraždě, a naopak přiživil spekulaci, že za tím vším mohl stát Bill Clinton, na něhož měl Epstein kompromitující „informace“.

Ve svém videu Williams dodal, že pokud opravdu došlo k sebevraždě, buďto „někdo nedělal svou práci, nebo k tomu byl podplacený“, čím s největší pravděpodobností myslel vězeňský dozor. Ten měl jeho celu, jak je v tomto zařízení obvyklé, kontrolovat každých 30 minut. Jak ale zmiňují některá americká média, u podezření na možné spáchání sebevraždy se tento interval zkracuje na 15 minut.

V souvislosti se smrtí Epsteina připomněl Williams také sebevraždu někdejšího poradce Bílého domu Vince Fostera. Spáchal ji v roce 1993, tedy jen půl roku poté, co začal pracoval pro Bílý dům. I jeho smrt připisují konspirační teoretici Clintonovi. „Věděl, co se tam děje,“ řekl v květnu 2016 během prezidentské kampaně Trump novinářům z The Washington Post. Ani jedno ze série vyšetřování ale žádné cizí přičinění nepotvrdilo a Trumpova zmínka o Fosterově sebevraždě bývá politology a novináři považována spíše  za munici proti Clintonové, která se tehdy rovněž ucházela o prezidentský post.

Není nicméně žádným tajemstvím, že se americký finančník stýkal s předními americkými i zahraničními politiky. Přátelil se nejen se zmíněným Clintonem a Trumpem, ale také třeba s britským princem Andrewem a dalšími významnými politiky, zbohatlíky a celebritami. Někteří z nich údajně cestovali na Epsteinem vlastněný „pedofilní ostrov“ Little St. James, kde rovněž mělo docházet ke zneužívání nezletilých dívek, z nichž některé měl Epstein nutit i k prostituci. Podle amerických médií ale Clinton mezi těmito návštěvníky nikdy nebyl.

Trump se s Epsteinem rozešel ve zlém poté, co spolu měli neshody ohledně nemovitostí, od té doby se od něj distancuje. Ještě v roce 2002 Epsteina v rozhovoru s časopisem New York ale označil za „báječného chlapíka“.

„Příliš příhodná smrt“

Starosta New Yorku Bill de Blasio si stojí za názorem, že smrt Epsteina byla příliš „příhodná“ vzhledem k tak závažným obviněním. „Spousta z nás chtěla vědět to, co věděl on. Kolik miliardářů a milionářů bylo společně s ním zapojeno do nelegálních aktivit?“ napsal na sociální sítě. Zároveň dodal, že Epsteinovi komplici by neměli doufat v to, že se na ně nikdy nepřijde.

Šestašedesátiletý miliardář čekal v newyorské cele na proces po obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Epsteinovi hrozilo za údajné sexuální zločiny až 45 let vězení. Televize NBC News a ABC News s odkazem na policejní zdroje uvedly, že se Epstein ve věznici oběsil. Americká federální vězeňská správa v pozdějším prohlášení označila jeho smrt za „patrně sebevraždu“. Potvrdila, že když byl Epstein ráno v cele nalezen, nereagoval na okolí. Zaměstnanci věznice se ho snažili oživit a za mrtvého byl prohlášen až po převozu do nemocnice.

Zprávy o jeho úmrtí přišly necelé tři týdny poté, co byl Epstein v cele nalezen téměř v bezvědomí a se zraněními na krku. Podle médií byl následně pod zpřísněným dohledem kvůli obavám, že si chce vzít život. Tento zvláštní režim se už ale na Epsteina v čase jeho smrti nevztahoval. Podle zdroje deníku The New York Times skončil už 29. července, agentuře Reuters zase zdroj obeznámený s touto záležitostí sdělil, že mimořádná opatření platila ještě ve čtvrtek. I tato skutečnost se stala terčem konspiračních teorií.

Případem už se začal zabývat Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i ministerstvo spravedlnosti. „Smrt pana Epsteina vyvolává závažné otázky, které musejí být zodpovězeny,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti William Barr.

Epstein byl ve vazbě od 6. července, kdy byl zatčen poté, co v soukromém tryskáči přiletěl do Spojených států z Francie. Zadržován byl bez nároku na propuštění na kauci, a to ve věznici, která je podle BBC považována za jednu z nejstřeženějších v USA. Ve stejném zařízení pobývá například někdejší šéf Trumpovy předvolební kampaně Paul Manafort.

Finančník čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem a kriminálního spiknutí. Podle prokurátorů v letech 2002 až 2005 ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě platil za sexuální služby desítkám nezletilých dívek, z nichž některým bylo údajně jen 14 let. Finančník veškerá obvinění odmítal.

Na Epsteinovu smrt už reagovaly některé z jeho údajných obětí. „Štve mě, že Jeffrey Epstein se nebude muset obětem svého zneužívání postavit u soudu. My musíme s jizvami po jeho činech prožít zbytek života, zatímco on nikdy nepocítí důsledky svých zločinů,“ uvedla Jennifer Araozová, která tvrdí, že ji Epstein znásilnil, když jí bylo 15 let.

, vt