Spor o pozemky

Vyhrožování a nátlak. Šumavská obec se brání proti další výstavbě

Spor o pozemky
Vyhrožování a nátlak. Šumavská obec se brání proti další výstavbě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Výhrůžky soudem či nátlak na změnu starosty. Těmito způsoby se snaží někteří vlastníci pozemků dosáhnout změn v územním plánu šumavských obcí, které jsou součástí národního parku. Pod tlakem je zejména zastupitelstvo Horské Kvildy, kde mělo dojít ke konfliktu s jedním ze zájemců o výstavbu. Majitel pozemku tvrdí, že obec nejedná podle platných zákonů. To však odmítá starosta, podle kterého je parcela v chráněném území, ve kterém není možné nadále stavět.

Celý konflikt odstartovali vlastníci pozemků na okraji vesnice Filipova Huť Robert Turinský a Alena Kalášková. Podle nich je nutná změna územního plánu, která by jim dovolila výstavbu nových domů. To se však nelíbí místním obyvatelům a také zastupitelstvu obce Horská Kvilda, kam část Filipovy Huti územně spadá.

Situace se vyhrotila na posledním jednání zastupitelstva, kdy údajně Robert Turinský vyhrožovat zástupcům obce. „Velmi na nás tlačí. Vyvrcholilo to tím, že pan Turinský přišel na schůzi a vyhrožoval, že se vše ukáže při dalších volbách. Tvrdil, že si vymění starostu, který bude nakloněný výstavbě, a že dá k soudu předběžné opatření. Tím by obec přišla o dotace. Podobným stylem nám tady vyhrožuje,“ řekl pro Echo24 starosta Horské Kvildy Jaromír Chval.

Turinský se k celému konfliktu nevyjádřil. „Mohu uvést pouze to, že stávající územní plán obce Horská Kvilda není v souladu s platnou legislativou a zároveň je v rozporu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v judikatuře, která řeší problematiku územních plánů. Tento nesoulad územního plánu se stavebním zákonem potvrzují závěry Zprávy o uplatňování územního plánu Horská Kvilda, kterou vydal pořizovatel ÚP Horská Kvilda, odbor výstavby a územního plánování Městského úřadu Sušice, a jejíž znění schválilo zastupitelstvo obce Horská Kvilda 5.3. 2019,“ uvedl pro Echo24 Robert Turinský.

Starosta obce však argumentuje tím, že se pozemky nacházejí v chráněné zóně. V katastru nemovitostí je navíc uvedeno, že se jedná o pozemek s „trvale travnatým porostem“. Nemovitosti jsou také pod ochrannou zemědělského půdního fondu, rozsáhlého chráněného území a evropsky významné lokality. 

„Pan Turinský se toho domáhal díky revizi územního plánu. Ten měl však jasné stanovisko nenavyšovat zastavitelné území. To prošlo už v roce 2010 a po třech letech byl plán schválen. Nevidíme pro změnu důvod. Existuje také koncepce krajského úřadu, která tvrdí, že rekreační objekty by měly směřovat mimo území národního parku. Pan Turinský nám však vyhrožuje soudy, tak uvidíme. V současné době jim ale nezměníme územní plán. Jedná se o louky, pastviny a mokřady. Na zastupitelstvu se jasně po několikáté řeklo, že obec nic měnit nebude,“ řekl Jaroslav Chval.

Řešení soudní cestou potvrdil i vlastník pozemku. „Zákonnou povinností všech obcí, tedy i obce Horská Kvilda, je zajistit soulad svého územního plánu s platnými zákony. Právní řád ČR obsahuje několik nástrojů, jak zajistit zákonné jednání obcí. Zásah moci soudní do rozhodování obecních zastupitelstev je jedním z těchto nástrojů,“ řekl Robert Turinský.

Národní park podpořil obec

Sousední pozemky Roberta Turinského vlastní Alena Kalášková, za kterou podle místních obyvatel jedná architekt Václav Hodan. Ten je v obci známý zejména tím, že si před sedmi lety nechal postavit moderní dům ve Filipově Huti bez dohody se správou parku. Objekt měl být také v rozporu s původním projektem. Podle starosty měl Hodan tlačit na vedení NP Šumava, aby se změnilo ochranné zónování pozemků, které původně spadalo do třetí zóny. To však Hodan odmítá. „Nechápu, proč se na mne s tímto dotazem obracíte, vzhledem k tomu, že nejsem majitel dotčených pozemků Korýtko – Filipova Huť,“ uvedl pro Echo24 Václav Hodan.

Národní park však přes připomínky vlastníků pozemků podpořil stanovisko obce. „Na předmětných pozemcích se zonace změní oproti současnému stavu. Jelikož třetí zóna již nebude existovat, budou tyto pozemky spadat do zóny soustředěné péče. Důvodem, proč jsou v této zóně, je ten, že tyto pozemky nejsou v platném územním plánu obce Horská Kvilda vedené v zastavěném nebo zastavitelném území. Okolní pozemky jsou také v zóně soustředěné péče. Na to pak navazuje zóna kulturní krajiny,“ uvedl pro Echo24 mluvčí národního parku Šumava Jan Dvořák.

Dvořák také připustil, že si někteří majitelé pozemků přáli, aby jejich pozemky podléhaly zóně kulturní krajiny. „Řada vlastníků si svůj požadavek na zařazení do zóny kulturní krajiny vysvětlovala jako zelenou pro výstavbu (a tak i zhodnocení pozemku) nad rámec toho, co umožňuje platný územní plán. V takových případech, kdy územní plán s pozemky jako stavebními nepočítá, nebo kde jsou na pozemcích vyvinuta společenstva důležitá pro ochranu biologické rozmanitosti, jsme požadavky, třeba i na žádost obcí, akceptovat nemohli,“ uvedl Jan Dvořák.

Podle starosty Horské Kvildy se však s podobným přístupem setkávají i okolní obce. „Už jsme zde měli v minulosti zájemce o výstavbu, kteří dali územní plán k soudu. Požadovali, abychom jim dali louky do zastavitelného území. Pokud si ale lidé koupí louku, nemůžou se takové změny domáhat. Poté za námi chodí a vyhrožují,“ řekl Jaromír Chval.

 

24. března 2019