Zeman o neexistujícím článku: Četl jsem jej v Klementinu, omyl nepřichází v úvahu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Prezident Miloš Zeman ve sporu o pověst novináře Ferdinanda Peroutku nehodlá ustoupit ani o píď, i když soud za jeho pět let starý výrok již nařídil omluvu. Dál si stojí za existencí článku Hitler je gentleman, který se ovšem nepodařilo dohledat. Zeman jej podle svých slov četl v knihovně pražského Klementina. „Omyl v tomto případě nepřichází v úvahu,“ zdůraznil prezident. „I tak velká osobnost, jako byl Peroutka, může uklouznout,“ prohlásil v Partii televize Prima. Za jeho výroky se mělo vnučce novináře jménem státu omluvit ministerstvo financí, omluva má ale zatím odloženou lhůtu.
Zeman si stojí za tím, že zmiňovaný článek četl. „To, že se ten článek nenašel, je samozřejmě chyba, i když já jsem vypsal 100 000 korun odměny pro toho, kdo ho najde. On ho svého času citoval i Pavel Dostál, bývalý ministr kultury, ale já jsem také říkal, podívejte se, Peroutka byl velký novinář, ale i velká osobnost občas uklouzne,“ míní.
Během hledání se údajně našly alespoň dva texty, v nichž se Peroutka měl vyjádřit podobně. „První z 20. dubna 39, to už je protektorát, kde Peroutka explicitně říká, že Hitler je největší Němec, přečtěte si to, my jsme to soudu předložili, a zadruhé další článek z doby takzvané druhé republiky, která byla do jisté míry antisemitská, kde, a to konstatoval i soudce Novosad v jednom ze svých rozsudků, Peroutka napsal článek Češi, Němci a Židé, kde mimo jiné říká, že Německo bylo zasaženo židovskou otravou. Tenhle výrok by podepsal i Adolf Hitler,“ prohlásila hlava státu.
Že se hledaný článek doposud nenašel, si prezident vysvětlit nedokáže. „Vím, že si Peroutka stěžoval, že některé jeho články z první republiky byly cenzurovány, a to, jak sám píše, články, kde se vyjadřoval víceméně vstřícně vůči nacistickému Německu. Nelze vyloučit, že i tento článek byl cenzurován, ale hned si jako advocatus diaboli položím protinámitku, když byl cenzurován, jak to, že v knihovně Klementina, ve svázaném svazku Přítomnosti, jsem tento článek četl?“ tázal se. Podle Zemana by se všem mělo měřit stejným metrem a upozorňovat na jeho případná pochybení.
Že se může ohledně článku mýlit, Zeman odmítá: „Představa, že něco čtete, vryje se vám to do paměti a pak vám někdo říká, že jste to nečetl, je natolik absurdní, že v tomto případě omyl nepřichází v úvahu.“
Ministerstvo financí se zatím za výroky prezidenta omlouvat nemusí. Nejvyšší soud totiž odložil lhůtu pro omluvu, dokud nerozhodne o dovolání ministerstva financí.
Pražský městský soud ministerstvu počátkem letošního července uložil, aby se Peroutově vnučce Terezii Kaslové omluvilo za dehonestující a nepravdivé výroky prezidenta. Omluvu měl úřad zaslat dopisem a také ji zveřejnit na svém webu. Lhůtu pro omluvu mělo ministerstvo do 18. srpna, oznámilo ale, že do rozhodnutí NS o odkladu vykonatelnosti se omlouvat nebude.
Ministerstvo financí argumentovalo tím, že omluva je nevratným plněním. Poukázalo také na to, že v obdobných řízeních, která se týkala omluvy, Nejvyšší soud vykonatelnost rozsudků odložil.
Dovolání podala také Kaslová. Žádá totiž širší omluvu i za další prezidentova slova – mimo jiné za výrok o „fascinaci intelektuálů zrůdným učením“. Pražský městský soud k tomu konstatoval, že veřejné osoby včetně Peroutky musí snést širší kritiku.
Ve sporu kvůli Zemanovým výrokům o Peroutkovi odložil NS vykonatelnost verdiktu už v roce 2016. Předtím se ovšem Kaslová obrátila na exekutora, který uložil prezidentské kanceláři pokutu 100 000 korun za nerespektování rozsudku. Tehdy se totiž měl omlouvat právě Hrad, který následně požádal o odložení exekuce. NS pak verdikt o omluvě zrušil s vysvětlením, že žaloba Kaslové má směřovat na ministerstvo financí.
Zeman své výroky o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na pražském fóru k holokaustu, kde hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu.