V sousedním Rakousku poslanci na začátku července schválili naprostý zákaz herbicidu glyfosát, který je podle některých odborných studií karcinogenní. V Česku se však s podobným radikálním krokem nepočítá. V minulém roce se sice objevily snahy o plošný zákaz této látky. Po velkém tlaku zemědělců však stát ustoupil a zákaz se tak v současné době vztahuje na dosoušení před sklizní u obilovin a řepky.

Rakouští poslanci v létě schválili plošný zákaz kontroverzního glyfosátu a sousední země se tak stane první v Evropské unii, která se k takovému kroku odhodlala. Podobný postup však neplánuje česká strana, podle které by zákaz herbicidního přípravku připravil zemědělcům komplikace. To byl také důvod, proč ministerstvo zemědělství zmírnilo dříve navržený plošný zákaz z minulého roku. Resort ministra Miroslava Tomana (ČSSD) tehdy také uvedl, že plošný zákaz bude schválen pouze v případě, pokud by se našla vhodná alternativa.

Nyní ministerstvo zemědělství tvrdí, že se nadále drží prováděcího nařízení Komise EU, podle kterého se tato látka může používat až do prosince roku 2022. V současné době se navíc žádná další legislativní úprava neplánuje. „Ministerstvo zemědělství v posledních letech hledá způsoby, jak snižovat používání přípravků na ochranu rostlin a toto snižování se v rámci českého zemědělství daří realizovat. Meziročně došlo k poklesu používání pesticidů o 9 procent, u glyfosátu o 25 procent,“ řekl pro Echo24 mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo také uvádí, že na zlepšení škodlivých postřiků spolupracuje i s ministerstvem zdravotnictví a resortem životního prostředí. „O zvyšujícím se využívání biologické ochrany v České republice vypovídá objem finančních prostředků vyplacených v dotačním programu Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin. V roce 2015 to bylo 5,9 milionu korun, v roce 2016 to bylo 7,0 milionu korun, v roce 2017 bylo vyplaceno 8,6 milionu korun a v roce 2018 dosáhla částka 10,4 milionu korun,“ uvedl dále Vojtěch Bílý.

Odškodnění 46 miliard korun

Další pokračování používání karcinogenního herbicidu kritizují různé organizace v čele s hnutím Duha, podle které je škodlivost látek dlouhodobě prokázána. „Z rozumného prvního kroku na cestě k omezování glyfosátu u nás se bohužel stalo ani ne polovičaté opatření v duchu vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Zákaz desikace glyfosátem je základní řešení, na kterém se shodli všichni napříč Evropou včetně zemědělských svazů a v několika evropských zemích už funguje,“ řekla pro Echo24 dříve Klára Kyralová z hnutí Duha.

Chemickou látku glyfosát, která se používá také v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, tvrdí, že používáním glyfosátu nevznikají žádná neakceptovatelná rizika.

Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor o 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup, který obsahuje právě glyfosát, způsobil rakovinu muži z Kalifornie.

V květnu navíc v Kalifornii padl další tvrdý rozsudek, kdy dvojice žalovala společnost Bayer za způsobení rakoviny. Soudní porota jim přiznala odškodnění ve výši dvou miliard dolarů (zhruba 46 miliard korun). Porota soudu v kalifornském Oaklandu dospěla k závěru, že společnost Bayer je odpovědná za způsobení non-Hodgkinových lymfomů, což je onemocnění způsobující rakovinu krve, Alvovi a Albertě Pilliodovým.