Válka na Ukrajině přerušila spolupráci i na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Všechny společné projekty ruských a západních vědců byly po ruské invazi oficiálně pozastaveny. Šéf agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin kvůli ekonomickým sankcím proti Rusku dokonce pohrozil, že může dojít k odvetnému odpojení ruského modulu, což by podle něj vedlo k destrukci celé stanice. Další zkouškou napjatých vztahů bude tento týden přílet ruské rakety Sojuz, která na ISS přiveze poprvé za 20 letech čistě ruskou posádku. Otázkou také zůstává, zda Rusové stále počítají s místem pro amerického astronauta Marka Vande Heie, jenž se má vrátit jejich Sojuzem na Zemi 30. března, po rekordních 355 dnech.

K pozastavení mezinárodních projektů a experimentů došlo na ISS nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu. Základní komunikace mezi americkou, evropskou a ruskou osádkou ale stále probíhá. Pro provoz stanice jako takové je nepostradatelná. Ruská část se totiž stará o kontrolu dráhy letu, zatímco americká zrcadla namířená na Slunce zajišťují napájení celé stanice elektřinou. Ještě 9. března dokonce ruský velitel stanice (Anton Škaplerov, ruský kosmonaut ukrajinského původu) oslavil výročí prvního letu člověka do vesmíru v americkém modulu. Vstřícná atmosféra na obou stranách ale může brzy zmizet.

Jak říká člen České astronomické společnosti a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, vše se může změnit s příletem tří ruských kosmonautů, kteří mohli rusko-ukrajinský konflikt v posledních týdnech sledovat přímo z povrchu Země. K ISS je má přivézt loď Sojuz v pátek 18. března. Noví kosmonauti budou mít s velkou pravděpodobností přesné instrukce jak postupovat v případě, že by se napjatá atmosféra mezi Západem a Ruskem ještě více vyhrotila.

Západ přijde na ISS o převahu

„Jsem zvědavý na novou ruskou posádku, která navíc zvýší počet Rusů na stanici na pět, což je mimořádná událost. Za 20 let půjde o první let čistě ruské posádky,“ poznamenává Halousek pro deník Echo24. „V pátek odpoledne startuje Sojuz a po třech hodinách by se měl připojit k ISS. Uvidíme, jestli s sebou ruská posádka přiveze nějaké transparenty nebo něco takového. Po příletu nové posádky se vždy koná společná tisková konference celé stanice. Otázka je, jestli ta se za těchto okolností vůbec uskuteční,“ říká. Přílet nových kosmonautů bude rovněž znamenat, že osazenstvo západní části přestane být v početní převaze.

Vezmou Rusové amerického astronauta do rakety?

Další otazníky pak visí i nad odletem Američana Marka Vande Heie, který se měl podle původních plánů svézt 30. března na zpáteční cestě Sojuzem společně se dvěma Rusy. NASA oznámila, že s žádnými změnami zatím nepočítá. Situace na mezinárodní politické scéně ale může původní plány nakonec narušit. Jak také poznamenává Halousek, astronaut měl letět domů už dvakrát. „Původně tam měl být půl roku, akorát, že mu Rusové dvakrát prodali turistům to jeho křeslo, kterým se měl vracet. Kvůli tomu se jeho mise prodloužila,“ vysvětluje. V rámci amerického vesmírného programu se tak Vande Hei stane absolutním rekordmanem v počtu strávených dní na oběžné dráze.

„Ideální situace bude, že se posádka vrátí zpátky na Zemi a přistane v Kazachstánu, kde ji vyzvednou ruští vojáci a odvezou do nejbližšího města, kde už bude čekat letadlo NASA, které s ním odletí do USA,“ říká Halousek. Ani v případě, že by se Rusko rozhodlo astronauta nenalodit, však podle něj nemusí nic skončit tragédií. „V případě, že by ho tam nechali, tak 15. dubna startuje americká loď Dragon. V té době už bude jasno. Na Zemi by se pak mohl vrátit místo jednoho ze členů původní posádky Dragonu. Myslím, že v NASA už to mají dávno promyšlené,“ dodává.

Černý scénář ohledně konce ISS je nepravděpodobný

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který požaduje zrušení sankcí uplatňovaných Západem vůči ruské kosmické korporaci, se naposledy nechal slyšet, že protiruské sankce mohou mít za následek pád Mezinárodní vesmírné stanice. Zdůraznil také, že ISS drží na oběžné dráze pouze motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Podle Milana Halouska by ale zvládly korekci dráhy letu i motory lodi Cygnus. Američané se o to chtějí v blízké době vůbec poprvé cvičně pokusit, rozhodně nemá jít o náhodu.

Nastínil také další možnosti vývoje na ISS. „Buď stanice bude fungovat dál jako doteď, to znamená, že bude průchozí. Nebo se oddělí – mezi moduly Zarja a Unity se zavřou dveře. To je hranice mezi mezinárodním a ruským segmentem. Stanice by ale fungovala bez problémů dál,“ říká.

Další varianta je, že se Rusové od stanice odpojí. „Ruská strana má skutečně na starosti zvyšování dráhy stanice, ta totiž pořád nepatrně klesá. Dříve to dělali Američané raketoplánem, ty už nicméně nelétají. Pokud by došlo k úplnému rozdělení, tak Američané budou mít pomocí lodi Cygnus možnost motoricky stanici zvedat,“ ubezpečuje. „U Rogozina je jednoznačně potřeba brát na zřetel, že to není odborník na kosmonautiku ale politik, který vede Roskosmos. Jsou to politické řeči. Bohužel je v ruské hyerarchii pravděpodobně tak vysoce postavený, že jeho výroky nelze brát tak úplně s velkou rezervou,“ dodává.

Krátce po ruské vojenské intervenci na Ukrajinu ohlásil Roskosmos přerušení spolupráce s evropskými partnery na vesmírných startech z kosmodromu Kourou v Jižní Americe. Rusko ho po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) využívalo k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky. Z ruského kosmodromu Bajkonur byly rovněž zrušeny starty britských družic OneWeb. Současná krize bude pravděpodobně znamenat i úplný konec společné mise Roskosmosu a ESA k Marsu (ExoMars), která se odkládá už 6 let. Start ruské rakety Proton měl proběhnout už na začátku září 2022. ESA termín odletu ale zrušila.