Odborníci se neshodnou, zda je třeba další systém pro řízení epidemie jako byl před rokem představený PES. Podle evolučního biologa Jaroslava Flégra by mohl lidi motivovat, imunolog Václav Hořejší se domnívá, že není dostatečně operativní. Rozhodovat by se podle nich mělo po okresech, a ne jen podle zaplněnosti nemocnic. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová během podzimu několikrát na otázky novinářů, zda má ministerstvo pro řízení epidemie plán, odpovídala, že ano. Podrobnosti nebo konkrétní parametry ale nesdělila.

Podle Flégra by byla nějaká analogie tehdejšího semaforu nebo PES nutně potřeba. „Jasná, předem daná kritéria by motivovala lidi k tomu, aby se snažili snižovat riziko k překročení hranic pro zavedení jednotlivých omezení,“ napsal Flégr. Podle něj není třeba nic vymýšlet, stačí „okopírovat“ německý systém.

Podle Hořejšího ale takový systém nemusí umožnit operativně reagovat na rychlé změny situace, pokud to bude potřeba.

Loni červenci ministr Adam Vojtěch (za ANO) představil systém stupňů pohotovosti takzvaný semafor, který okresy hodnotil podle epidemické situace. Před rokem za ministra Jana Blatného (za ANO) začal fungovat takzvaný protiepidemický systém PES, který pracoval s indexem rizika. Ten se počítal z počtu nakažených na 100.000 obyvatel a 100.000 seniorů za poslední dva týdny, podílu pozitivních testů a reprodukčního čísla, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Od února se pak započítával podíl lidí, u kterých se nákaza prokázala až při příjmu do nemocnice.

V dubnu další ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řízení opatření podle „psa“ definitivně zrušil a připravil balíčky opatření, která se zmírňovala podle dosažené incidence. Podle Vojtěcha, který se na ministerstvo znovu vrátil loni v květnu, se všechny systémy nakonec neosvědčily.

Letos na podzim vláda už s žádným uceleným systémem nepřišla. Hlavní hygienička a ministr Vojtěch mluvili na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví na začátku září o třech scénářích, jejichž hranice by byla u nejlepšího 25 nových případů na 100.000 obyvatel a u nejhoršího nad 100 nových případů. Současně by měl být dosažen určitý počet pacientů v nemocnicích a pozitivita testů by překročila čtyři procenta. Rizikový scénář měl nastat, když by do do nemocnic přibývalo 50 lidí s covidem denně. Při 75 na 100.000 obyvatel se mělo znovu začít testovat ve firmách, k čemuž nedošlo.

Tehdy ministr uvedl, že počty pozitivních už nehrají hlavní roli, zaměřit se chtěl na počty hospitalizovaných. Podle aktuálních vyjádření odborníků ale tento parametr není vhodný hned z několika důvodů.

Na středeční tiskové konferenci Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady přirovnal časový interval mezi nákazou a tím, kdy se člověk dostane do nemocnice na jednotku intenzivní péče, k jízdě autem po dálnici. „Ale nedívali byste se před sebe, ale jenom do zpětného zrcátka,“ vysvětlil.

S tím, že zhoršení v nemocnicích se projeví o zhruba deset dní později než v počtu nákaz, a proto není vhodné jako jediný parametr, souhlasí i Flégr a Hořejší. Podle vedoucího MeSES Petra Smejkala je třeba brát ještě v potaz přepracovanost zdravotníků. Podle něj nebudou chtít znovu takový nápor jako v předchozích vlnách.

Podle Smejakala tak klinická skupina ministerstva zdravotnictví, která je hlavním orgánem, podle jejíž rad se v současné době řídí epidemie, vždy o krok, dva nebo tři pozadu. Její vedoucí, náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková ještě v úterý novinářům zopakovala, že podle ní a hlavní hygieničky testování ve školách výsledky nepřináší a chtěly řešit jen ohniska. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek oznámil, že se plošně testovat bude a vláda to v pátek schválila na pondělí 22. a 29. listopadu.

Ministerstvo školství, kraje i odborníci včetně MeSES plošné testování ve školách doporučovali. „Jsme zase v povolebním období, kdy víme, že zřejmě bude trvat týdny, než bude nová vláda. Zase se všechno zdrží. Protože ti, co odcházejí, nechtějí být nepopulární, a ti, co přicházejí, si – zdá se – dají na čas,“ dodal ve středu Smejkal.