Vláda vyzývá občany, aby se nebáli utrácet a udrželi tak peníze v ekonomice. Proti tomu se však postavil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který lidem naopak radí šetřit. „Premiér vás nabádá, abyste věřili v budoucnost a utráceli. Nevěřte mu. Nejde mu o vás, ale o DPH z každého vašeho nákupu. Neutrácejte a šetřete na příští těžké dny,“ uvedl Kalousek na Twitteru s tím, že připomněl slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), že každý má mít „vatu“ na tři měsíce.

Napsal jste, aby lidé nevěřili Babišovi, když jim říká, aby utráceli a peníze zůstaly v ekonomice. Podle vás mají naopak šetřit. Byla to z vaší strany spíše recese, nebo jste to myslel vážně?

Nemyslel jsem to jako recesi. V tuhle chvíli stát musí samozřejmě pouštět impulsy do ekonomiky, to se nedá nic dělat, ale o tom, jak bude krize dlouhá, jestli přijdeme nebo nepřijdeme o zaměstnání a jak to bude vypadat s našimi platy, to opravdu nevíme. V těchto časech by měl každý z nás myslet na svoji rezervu, protože opravdu nevíme, jestli nebudeme půl roku bez zaměstnání. Varoval jsem před tím, aby lidé uvěřili tomu, že tato moudrá vláda se o ně o všechny postará a že budou mít každý měsíc dostatečně vysoký příjem. Může se jim stát, že nebudou, takže by měli myslet na horší časy.

Není to ale od vlády správné, že vyzývá občany k utrácení, aby peníze v té ekonomice byly?

Já si myslím, že každý je odpovědný sám za sebe. Vláda samozřejmě v tuhle chvíli musí dělat všechno proto, aby byly v ekonomice peníze, ale každý z nás by se měl také starat o to, aby měl každý večer co dát dětem k večeři. V tuhle chvíli se musí odpovědná vláda chovat trochu jinak než odpovědní občané. Vláda se nechová odpovědně tím, že nešetří tam, kde by šetřit měla. A ta pomoc, která je nezbytná, je strašně pomalá. Odpovědná vláda by měla poskytovat rychlé a účinné pomoci ekonomickým subjektům, aby nezanikly. Ale každý občan, který hospodaří se svým rodinným rozpočtem, se takhle chovat nemůže. Já každého varuji před tím, aby si půjčil a utrácel. Naopak doporučuji, protože ta krize teprv začíná a nikdo neví, jak bude dlouhá, aby lidé měli doma nějakou rezervu.

Vy jste byl ministrem financí v době minulé krize. Dá se už dnešní dění srovnávat s obdobím před přibližně deseti lety?

To byla úplně jiná situace, protože to bylo před kvantitativním uvolňováním. Lidé si málo uvědomují ten obrovský rozdíl se situací v roce 2011. Tehdy bylo největší starostí, aby nám věřily trhy a aby nám půjčovaly, protože to byla krize důvěry a likvidity. Kdybychom nepřesvědčili trhy, že jsme schopni konsolidovat své veřejné rozpočty, tak by nám v extrémním případě nemuseli věřitelé půjčit, nebo by půjčovali za draho. Tím, že jsme je přesvědčili, že se umíme chovat úsporně a efektivně, tak nám půjčovali levně. Kdybych v roce 2011 tušil, že se v roce 2013 prolomí staleté tabu a centrální banky začnou s kvantitativním uvolňováním, tak jsem možná netlačil tak na pilu a nemuselo se konsolidovat tak rychle. Tenkrát ale nikdo netušil.

Takže se dnes stát může s větším klidem zadlužovat?

Dnes je situace jiná a kvantitativní uvolňování je běžnou součástí monetární politiky, takže také podle toho vypadají úroky a ochota půjčovat, protože když je kvantitativní uvolňování, tak je těch peněz hodně. Stát se v naší situaci opravdu nemusí bát si peníze půjčit a napumpovat je do ekonomiky, ale musí je tam napumpovat efektivně, jednorázově a nesmí z toho udělat běh na dlouhou trať. Současně se musí chovat velmi úsporně a neutrácet za hlouposti, což stát bohužel dělá. V té bilanci jsou ty samé neúsporné hlouposti, jako posledních šest let. Nejhorší na tom je, že to takhle chtějí dělat dalších sedm let. Na léta 2021 a 2022 počítají obrovské deficity, takže takhle by nás mohli dostat do dluhové pasti i v situaci kvantitativního uvolňování.