Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v Haagu v odvolacím řízení částečně zvrátil osvobozující rozsudek z prvoinstančního procesu se srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem. Vůdce srbských radikálů shledal v některých ohledech trestně odpovědným za podněcování ke zločinům za války v 90. letech a uložil mu desetiletý trest vězení, který ale Šešelj nemusí vykonat.

KONAČNA PRESUDA: RATNI ZLOČINAC VOJISLAV ŠEŠELJ JE KRIV ALI OSTAJE NA SLOBODI! https://t.co/Yq0WKT3OyU pic.twitter.com/wqPvIfFfZT

— AntiDayton (@AntiDayton) 11. dubna 2018

Šešelj totiž strávil ve vazbě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před nímž se konalo prvoinstanční řízení, už více než 11 let. V Haagu se dobrovolně přihlásil v únoru 2003. V listopadu 2014 pak byl dočasně propuštěn do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny. Zpět se už nevrátil.

Ultranacionalista byl obžalován ve třech bodech ze zločinů proti lidskosti a v šesti bodech z porušení norem válečného práva nebo válečných zvyklostí. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojené hlavně s etnickými čistkami, které Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy a při nichž byly páchány vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

Senát ICTY ale po více než osm let trvajícímu procesu Šešelje v březnu 2016 většinou hlasů zprostil viny ve všech bodech. Dospěl k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní odpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, Chorvatsku a srbské oblasti Vojvodina za válek v letech 1991-1995.

Verdikt je svým způsobem šalamounský. MICT na jedné straně uznal Šešeljovu viny, byť jen částečně, čímž chtěl uklidnit rozhořčení blízkých válečných obětí nad osvobozujícím verdiktem ICTY. Na straně druhé uložil trest, k jehož výkonu Šešelj nemusí nastoupit, čímž ušetřil problémů srbské vedení, které by muselo šéfa radikálů vydat. Šešelj nedlouho před vynesením rozsudku MICT zopakoval, že se do Haagu dobrovolně už nevrátí a že by ho tam srbské úřady musely dostat silou.