Seškrtání výdajů po rozhazovačné vládě Andreje Babiše se jeví jako příležitost ozdravit veřejné rozpočty a snížit státní dluh. Česká republika totiž v příštím roce vstoupí do rozpočtového provizoria, které proběhlo v historii samostatného českého státu pouze dvakrát. Právě v příštím roce ale může znamenat velkou příležitost pro novou vládu, jak restartovat výdaje a příjmy státu. V rozpočtovém provizoriu se totiž škrtají výdaje a zejména investice, které brání dosavadní ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Nová vláda Petra Fialy ještě zatím nebyla jmenována hlavou státu Milošem Zemanem. Už nyní je však jasné, že státní rozpočet schválený kabinetem Andreje Babiše nebude v příštím roce platit. Rozpočet byl totiž schválen se schodkem 376,6 miliard korun a nepodpořila ho ani sociální demokracie. Návrh byl sněmovně navíc odeslán k poslednímu dni v září, a tak bylo jasné, že se nepodaří schválit v obsazení staré sněmovny.

Volby do dolní komory proběhly osm dní poté, a nová sněmovna tak odmítla souhlasit s rozpočtem s tak vysokým schodkem. A to i přesto, že současná ministryně financí navrhla o 124 miliard korun nižší deficit oproti loňskému rozpočtu. Schillerová se navíc po schválení pochlubila, že obsahuje 218 miliard investic a navíc se zvýší platy státních zaměstnanců o 1400 korun měsíčně.

To však naprosto odmítá tvořící se vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Nově složený rozpočtový výbor navíc doporučil, aby nová vláda začala rozpočet projednávat až v příštím roce. V praxi to znamená, že od ledna začne platit rozpočtové provizorium. V tom případě se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu a jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

Nová vláda tak předpokládá, že rozpočtové provizorium bude fungovat do konce března. V té době má vejít v platnost nový rozpočet, který bude značně osekán o výdaje Babišovy vlády.

Řídit se podle rozpočtového provizoria navíc není podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 problémem. Spíše naopak. „Nevidím, proč by rozpočtové provizorium v době covidu mělo jakoukoli ratingovou agenturu rozrušit. Nota bene pokud bude provizorium objektivně způsobeno snahou nové vlády překopat nezodpovědný rozpočet a udělat jej dlouhodobě odpovědnějším. Pokud by to mělo vyvolat nějakou reakci ratingové agentury, tak snad jen směrem ke zlepšení ratingu České republiky, nikoli k zhoršení,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle něj rozpočtové provizorium zakazuje a škrtá i předschválené růsty výdajů. „Nakonec tak může samotné provizorium ušetřit státnímu rozpočtu alespoň po dobu provizoria v porovnání s tím, kdybychom jeli podle rozpočtu staré vlády již od prvního ledna.
V této situaci, s takto schváleným a neobhajitelným dluhem, nijak nesníženým oproti skutečným covidovým letům, je provizorium příležitost, nikoli výzva,“ dodal Bartoň.

Ani podle ekonoma platební společnosti Roger Dominika Stroukala se nemusí Česká republika obávat, že by u zahraničních investorů došlo k negativní reakci. „Ve standardní době by to problém být mohl, dnes si toho ale v celé té záplavě negativních zpráv ani nevšimne. A nakonec je to ze všech těch špatných zpráv jen taková, nad kterou mávneme rukou. Mnohem důležitější jsou rekordní schodky, které z velké části ani nemají obhájení. Rozpočtové provizorium nás nakonec může i trochu zbrzdit, pokud bychom se chtěli rozmáchnout ještě více, což už snad ani není možné, ale v pandemii rozpočtové schodky nepřestávají překvapovat,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Jedním z mála kritiků tak zůstává ministryně Schillerová, podle které je rozpočtové provizorium špatnou zprávou. Podle ní totiž bude problém s čerpáním peněz z covidových programů, zbrzdí se investice a nebude moci být čerpána vládní rozpočtová rezerva. „Je to úplně špatně. Znamená to, že bude naprosto jasně rozpočtové provizorium,“ řekla po jednání rozpočtového výboru v minulém týdnu Schillerová.

Před rozpočtovým provizoriem varovalo i v minulém roce ministerstvo financí, kdy nebyla jasná podpora pro státní rozpočet. Hnutí ANO se totiž rozkmotřilo s komunisty a sociální demokraté také nechtěli pro zákon roku kývnout. Ministerstvo proto vydalo zprávu, co by znamenalo rozpočtové provizorium. „Vzhledem k tomu, že v průběhu provizoria není možné zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky, zůstaly by platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na úrovni roku 2020.

Platy pedagogů přitom měly od 1. ledna vzrůst o 9 procent, platy nepedagogických pracovníků ve školství o 4,3 procenta. Slíbené zvýšení ohodnocení by se odložilo také pracovníkům v sociálních službách. „Dalším významným problémem spojeným s provizoriem je nemožnost vypisovat nové dotační tituly, což může přímo narušit plynulost další pomoci ekonomice, ale také investiční akce, rozvoj regionů a čerpání evropských peněz,“ varovalo ministerstvo. Rozpočet se pak hnutí ANO podařilo schválit.