Nákup několika speciálních odposlouchávacích zařízení musel vysvětlovat ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před sněmovním bezpečnostním výborem. Ty byly pořízeny civilní rozvědkou, která za ně utratila okolo 90 milionů korun. V současné době se však neví, kde přístroje jsou a kdo je používá. Hamáček se pak dnes seznámí se závěrečnou zprávou kontroly hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a poté se rozhodne, jak bude dále postupovat. Výsledky kontroly jsou už nyní v rukou orgánů činných v trestním řízení.

Speciální odposlouchávací zařízení známé pod jménem Agáta nyní prověřuje sněmovní výbor pro bezpečnost. Problémem je nákup osmi až devíti odposlechů, které není možné dohledat. Výbor si tak předvolal samotného ministra vnitra a pověřeného ředitele ÚZSI Radka Musílka pro další informace.

„Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení nám pan ministr ani zastupující ředitel některé informace objektivně sdělit nemohli. Skutečnosti, které nám sdělili, mají režimový charakter, takže je nesmíme sdělovat dál. Pan ministr se teprve dnes seznámí se závěrečnou zprávou o stavu na ÚZSI. To byl i důvod, proč se bod na výboru přerušil a budeme ho mít na programu i příště,“ řekla pro Echo24 členka výboru Jana Černochová (ODS).

Po schůzce nebyl sdílnější ani Jan Hamáček. „Podle toho, co v té zprávě bude, zvážím další postup. Nemohu komentovat ani nic naznačovat,“ řekl ministr vnitra. Podrobnější informace však přinesl Zdeněk Ondráček (KSČM), který jednání inicioval. „Informace, které jsme potřebovali získat a které by nenarušily trestní řízení, jsme od pana ministra vnitra i od pana pověřeného ředitele dostali,“ řekl Zdeněk Ondráček. Sám poté dodal, že se výsledky kontroly zabývají orgány činné v trestním řízení. Místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS) pro deník Echo24 uvedl, že se samotná informace o nákupu neprojednávala. „Pokračovat budeme na jednání výboru v září,” řekl Pavel Žáček.

Informace o nákupu odposlechů se vedou v režimu tajné. Známé je pouze to, že civilní rozvědka nakoupila několik speciálních odposlouchávacích zařízení za asi 90 milionů korun. Co se dělo dál se zařízeními, není jisté. Podle informací deníku Právo měly některé zůstat v České republice a další měly být darovány do Egypta. Jednalo se přitom o vylepšená zařízení se speciálním softwarem.

Kvůli akvizici odposlechů se dostal do popředí zájmu i bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle Lidových novin měl vypovídat před vyšetřovateli, proč se nákup uskutečnil a také proč tajná služba investovala do soukromé společnosti CyberGym Europe. „K těmto účelově vypouštěným fámám mohu pouze vyjádřit přání, aby byly opravdu nezávisle vyšetřeny,“ řekl pro Echo24 Milan Chovanec.

Podle dalších informací měl nařídit bývalý ministr vnitra a nynější ministr obrany Lubomír Metnar hloubkový audit. Ten již dříve řekl, že „z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti“. Někteří příslušníci rozvědky jsou v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Údajně měla tak vzniknout škoda velkého rozsahu.

Zpráva se dostane i k premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který se poté rozhodne, zda se sejde Bezpečnostní rada státu.

ÚZSI je civilní rozvědka, zabývá se informacemi, které pocházejí ze zahraničí. Může je ale sbírat i na českém území. Úkolem služby je chránit ČR proti hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, ekonomická zločinnost, různé formy politického extremismu a podobně. Ředitele ÚZSI jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády.