Pro předsedu vlády výhra, pro opozičního europoslance nevýhra a pro velkou část veřejnosti velký otazník. Premiér Andrej Babiš (ANO) se po jednání summitu v Bruselu triumfálně pochválil za svůj lobbing jaderné energie, kdy do celkového výstupu dostal větu, že „některé státy využívají svou jadernou energetiku jako svůj mix“. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se však nejedná o jednoznačný úspěch, protože věta je nicneříkající a právo zvolit si vlastní mix dává už Lisabonská smlouva.

Summit evropských zemí se odehrál na téma levicového klimatického programu Green new deal, kdy se mají členské státy zavázat k dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050. Premiér Andrej Babiš bojoval za to, aby se mezi zelené, neboli čisté zdroje, přiřadilo i jádro, proti kterému protestuje například Rakousko spolu s Lucemburskem. „Když jsem to konečně po tvrdém vyjednávání prosadil, tak se k tomu přidalo více států. Tak to bylo takové zajímavé,“ komentoval Babiš po jednání.

V závěru summitu je tak obsažená věta, že „některé státy využívají jadernou energetiku jako součást svého energetického mixu“. Kromě Babiše získala tato formulace podporu i od ostatních členských států, které mají jaderné elektrárny. Podle europoslance Alexandra Vondry se však nejedná o žádný posun. „Je to zatím nevýhra,“ řekl pro Echo24, protože tato věta není ničím novým. Navíc v ní chybí formulace, že Evropská unie podporuje jádro. Což velmi ocenily ekologické organizace.

Jako prohru to vidí i bývalý premiér Mirek Topolánek, který už před deseti lety tvrdil, že jádro je pro Českou republiku alfou a omegou dalšího vývoje a musí být budoucností České republiky. „Rozuměl bych tomu, kdyby přijel domů s garantovaným jádrem pro Českou republiku včetně finančních náležitostí a teprve potom hlasoval pro tu ptákovinu. To si ale jako oběť vlastní chamtivosti vůbec nemůže vůči Evropské unii dovolit,“ uvedl Topolánek na svém Twitteru k jednání současného premiéra Babiše.

Podle Vondry je navíc předčasné slavit úspěch, jak to Andrej Babiš naznačil po jednání summitu. „Ve Štrasburku bude pokračovat jednání o takzvané taxonomii udržitelných financí. Dřívější dosažený kompromis byl velkým ústupkem finského předsednictví, který byl pro země využívající jádro nevýhodný. Označoval ho na výstupu jako špinavou komoditu, což může znevýhodnit financování investic do jádra. Tuto středu dohodu správně odmítla blokační menšina členských států Francie, Velké Británie, České republiky, Polska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Bulharska a Slovinska. Teprve výsledná jednání o taxonomii nám ukážou, co vlastně česká vláda v Bruselu dosáhla,“ uvedl Alexandr Vondra, který zastává v Evropském parlamentu místo koordinátora ve výboru pro životní prostředí za frakci ECR.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský však ve vyjednaném závěru summitu vidí posun, který by se dal nazvat úspěchem. „ Sice v hledání v rámci kompromisu jsme nedostali výslovně zmínku, že Evropská unie bude podporovat jádro. Přesto tam není formulace, kterou chtěly jiné státy, tedy zařazení jádra mezi nepodporované zdroje. Myslím si, že se Česká republika správně obrátila na Francii a i za pomoci jejich prezidenta se povedl tento výstup vyjednat,“ řekl pro Echo24 Tomáš Zdechovský.

Stále tak není jasné, zda se bloky Dukovan či Temelínu dostaví za pomoci evropských peněz. „Definitivně to ještě jasné není. I kdyby evropské peníze na dostavbu nešly, tak je velmi důležité, že Evropská unie nebude jádro blokovat,“ řekl dále Zdechovský.

Podle Vondry však hrozí to, že pokud by další vyjednávání v rámci taxonomií nevyšla, tak by se mohla stavba dalších jaderných reaktorů velmi prodražit. Pokud by se totiž mezi takzvané čisté zdroje nezařadilo jádro, znamenalo by to velmi negativní reakci směrem k získávání úvěrů a dluhopisů na investiční financování. Andrej Babiš se však po jednání otázce na budoucí financování jaderných elektráren vyhnul. „Česko není investor. Investor je ČEZ, záleží na něm,“ uvedl premiér.

Uhlíková neutralita bude každého stát 60 tisíc korun

Plán na bezuhlíkovou Evropu po dobu dvaceti let bude v přepočtu na každého občana spolu s dětmi činit přes 60 tisíc korun. Podle premiéra Andreje Babiše totiž budou náklady na neutralitu dosahovat 675 miliard korun. „Chceme, aby to Evropská unie zohlednila v příštím rozpočtového období,“ řekl Babiš.

Částku se však v takové výši nepovede dosáhnout. V přepočtu na eura totiž částka dosáhne 25 miliard, Evropská unie přitom hodlá nabídnout ve speciálním fondu pouze 100 miliard pro všechny členské státy. „Naše ambice by měla být jednoznačná: přechod na nízkoemisní zdroje, a záměrně říkám nízkoemisní, protože nulaemisní je do roku 2050 nereálné. Z 37 procent energetických zdrojů z uhlí chce vláda ponechat čtvrtinu, tedy zhruba deset procent,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).