Ve všech epochách ruských dějin byla absolutní většina pracovníků tajných služeb vždy skutečnými vlastenci, kteří se ctí plnili své poslání. Na konferenci věnované 100. výročí vzniku bolševické politické policie to prohlásil prezident Vladimir Putin. Agenti tajných služeb podle něj „stavěli na první místo službu vlasti a svému lidu“.

Takzvaná Čeka (VČK – Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží) vznikla v Rusku koncem roku 1917, krátce po převzetí moci bolševiky. Brutálně pronásledovala odpůrce nového režimu, za pět let její existence podle odhadů její příslušníci připravili o život nejméně 200 000 lidí.

Čeku v roce 1922 nahradila tajná služba GPU, po níž následovaly OGPU, NKVD a KGB, jejímž důstojníkem a agentem v německých Drážďanech byl nynější ruský prezident. Putin působil v KGB šestnáct let a po rozpadu SSSR stál krátce v čele Federální bezpečnostní služby (FSB), která je dodnes fungující nástupkyní KGB.

Putin podle agentury Interfax vyzval pracovníky FSB, aby „postavili spolehlivou hráz cizímu vměšování do (ruského) sociálního a politického života a zastavili aktivity cizích tajných služeb, které se snaží zesílit svou činnost v Rusku“. Bez dalších podrobností konstatoval, že agenti FSB odvrátili 60 teroristických útoků.

Hnutí Memorial, jedna z nejstarších ruských organizací bojujících za respektování občanských práv, oslavy výročí VČK označilo za výsměch památce milionů obětí sovětské tajné policie. „Je to ostuda dnešního Ruska,“ uvedla dnes organizace v prohlášení.

V Rusku působí tři civilní tajné služby, kromě FSB je to vnější rozvědka SVR a kremelská ochranka FSO. Dnešní den je jejich profesním svátkem.