Česká vakcína na covid-19 nebude. Vývoj očkovací látky oficiálně ukončil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podle něhož nebyl důvod v něm pokračovat, když se na obzoru rýsují jiné vakcíny. Projekt, který jen v první fázi měl stát 15 milionů korun, byl zároveň od začátku kritizován řadou expertů například kvůli tomu, že vývoj vedla lékařka a poslankyně ANO Věra Adámková. Ta je totiž zároveň držitelkou anticeny Bludný balvan za „blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“. Kritiku vyvolávala i nesrovnatelně nízká částka, kterou vláda chtěla investovat do výzkumu.

Vývoj české vakcíny oznámil někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) před půl rokem na tiskové konferenci s tím, že očkování bude klíčové v boji s případnou druhou nebo třetí vlnou pandemie koronaviru. „Celá řada zemí usiluje o vývoj a Česko se zařadí do pelotonu těchto zemí,“ řekl tehdy Vojtěch. Na vývoji, jehož první fáze byla vyčíslena na 15 milionů korun, se podílely celkem tři instituty – Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Vývojem pověřil Vojtěch poslankyni za hnutí ANO a lékařku Věru Adámkovou, což vyvolalo ze strany odborníků ve zdravotnictví a vědě kritické reakce. Ta si totiž za rok 2018 vysloužila od Českého klubu skeptiků Sisyfos zlatou verzi anticeny Bludný balvan, která se uděluje za „blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“. Šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš se jí zastal s tím, že jde především o lékařku z IKEMu a její role v dolní komoře zde nehraje roli. Sám ten rok obdržel anticenu ve stejné kategorii jako Adámková.

Mimo osobnost poslankyně za ANO ale významní vědci z české akademické sféry kritizovali také přístup Vojtěcha k vývoji vakcíny, který označili za naivní. V reakci na to proto několik předních členů Učené společnosti, jako jsou třeba Blanka Říhová, Jan Konvalinka, Pavel Jungwirth či Zdeněk Havlas, poslalo tehdejšímu ministrovi zdravotnictví otevřený dopis, v němž se kriticky vyjádřilo k záměru vytvořit sérum za několik desítek milionů korun.

„Už sama zpráva působila velmi nevěrohodně a do určité míry poškodila vskutku úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním člověka v bývalém Československu (vakcíny proti poliomyelitidě, neštovicím, vzteklině, příušnicím a spalničkám z produkce zaniklého Ústavu sér a očkovacích látek). Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky,“ vzkazovala skupina vědců s tím, že u zrodu tohoto plánu stáli nejspíše lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností. Výši investovaných peněz označili za směšně malou.

Není důvod ve vývoji pokračovat, rozhodl Blatný

České sérum šlo jinou cestou než většina světových týmů, které vyvíjely vlastní vakcínu. Tuzemský tým místo inaktivovaného viru zvolil mikroorganismy, které byly schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpravili genetickou informaci viru. Na podzim se práce na vakcíně dostala do první fáze testování. Adámková se tehdy pochlubila, že prototyp testovaný na hlodavcích vyvolal žádanou imunitní reakci a je bezpečný.

Do druhé fáze se už ale český tým nedostal, vývoj tak skončil u testování na hlodavcích. Podle nového ministra zdravotnictví Jana Blatného nebyl moc důvod pokračovat na rozdělané práci, když zahraniční společnosti, především Pfizer či AstraZenica, oznámily velké pokroky s vlastními vakcínami s vysokou účinností. O ty ve výsledku vyjádřila zájem i Česká republika, která objednala miliony dávek jejich nového séra proti covidu-19.

Záměr ukončit vývoj oznámil Blatný v Partii na CNNPrima News. „Ve chvíli, kdy bude brzy k dispozici komerční produkt, tak není důvod ve vývoji pokračovat. Ten tým má ale svou hodnotu a já se s nimi budu rád bavit o tom, jak jejich výzkum využít do budoucna,“ vysvětlil v televizi šéf zdravotnického resortu.

Také šéf vědeckého týmu pro vývoj české očkovací látky, vakcinolog Marek Petráš, uznává, že by o ni u nás zřejmě nebyl zájem. Zároveň ale zastavení vývoje nevnímá jako prohru. „Měli jsme možnost si v provizoriu – protože žádná laboratoř tohoto typu tady nebyla a Ústav sér a očkovacích látek už dávno neexistuje – vyzkoušet rekonstrukci týmu, který byl opravdu schopen v rekordním čase, během dvou a půl měsíce, připravit prototyp od založení master seedu až po zkoušku imunitní odpovědi na myších,“ řekl Petráš v rozhovoru pro DVTV.

Tím skončila česká účast na závodu o koronavirovou očkovací látku. Dle původních odhadů měla úvodní fáze stát 15 milionů korun, podle Adámkové se číslo točí spíše kolem čtyř milionů korun. Pro tuto chvíli není jasné, co bude s virovou kulturou, kterou vytvořil český tým pod Adámkovou. O tom by měl rozhodnout právě Blatný po konzultaci s vedením výzkumného týmu.