Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.

V současnosti jsou od poplatků osvobozena zdravotnická zařízení, která pouští rozhlas nebo televizi pacientům. Podle návrhu poslanců ANO by platby nemuseli hradit ani majitelé provozoven, u nichž nemá sdělování díla hospodářský význam. Předkladatelé v čele s Janou Mračkovou Vildumetzovou tvrdí, že pro placení poplatků neexistuje v těchto případech důvod.

„V případě našeho návrhu jde o minimální, ale pro řadu živnostníků přínosný zásah do stávajícího autorského zákona s cílem řešit konkrétně problematiku autorských práv ve veřejně přístupných provozovnách, kde jednoduše řečeno pouštění rozhlasového či televizního vysílání nemá pro majitele provozovny žádný hospodářský význam. Smyslem návrhu je pomoci živnostníkům, kteří doposud museli platit za to, že zpřístupňovali rozhlasové a televizní vysílání, ale přitom jim to nepřinášelo žádný efekt.“ uvedla Vildumetzová pro Echo24.

„Jedná se například o případy, kdy pacienti čekají v čekárně u zubaře a k tomu jim hraje rádio, nebo když vysílání poslouchají lyžaři, kteří stojí ve frontě u vleku, zákazníci v prodejně kol a podobně. Vysílání je v takovém okamžiku jen kulisa. Naší snahou bylo oddělit tuto konkrétní problematiku od ostatních záležitostí v rámci novely autorského zákona. Doufám, že náš návrh šanci na úspěch má, již jsem také o návrhu komunikovala s ministrem kultury,“ dodala poslankyně.

Hnutí SPD zvolilo odlišnou formulaci. Osvobození by se týkalo provozoven, které nejsou provozovány za účelem zpřístupnění rozhlasového a televizního vysílání.

Proti se postavilo ministerstvo kultury a 1600 umělců prostřednictvím petice. Podle nich byl senátní návrh v rozporu s českým autorským právem i s právem Evropské unie. Obhájci Valentovy úpravy zase namítali, že neokrádá autory, protože jen ruší duplicitní placení autorských poplatků.

V horní komoře prosadil osvobození provozoven, v nichž reprodukovaná hudba nebo televizní vysílání tvoří pouze kulisu a není předmětem podnikání, senátor za Soukromníky Ivo Valenta. Poukazoval na to, že lidé nechodí do hospod kvůli tomu, že jim tam z rádia hrají jejich oblíbené písničky.

Je to čirý politický populismus proti mezinárodnímu právu, říká OSA

Proti návrhu je však zásadně Ochranný svaz autorský, který zdůrazňuje, že novela není v souladu s mezinárodním právem. „Ten návrh je v podstatě stejný, jako předkládal pan senátor Valenta. Problém je ten, že je to zcela v rozporu s mezinárodním právem i s judikaturou soudního dvoru Evropské unie, takže v případě přijetí tohoto návrhu hrozí, že se povedou letité spory mezi vlastníky práv a uživateli, kteří budou uvedeni v omyl touto legislativní změnou,“ uvedl pro Echo24 předseda představenstva OSA Roman Strejček.

Poslanci ANO i SPD přitom shodně tvrdí, že jejich předlohy jsou v souladu s českým i evropským právem. „Je to úplný nesmysl. Jsou k tomu i negativní stanoviska ministerstva kultury a dalších resortů. Těch věcných argumentů pro to nepřijetí, je celá řada. Tohle je čirý politický populismus, který se snaží ignorovat mezinárodní právo,“ řekl Strejček.

Novela poslanců ANO tvrdí, že provozovny nemají z hudby žádný prospěch, což Strejček vyvrací: „Pokud by to nemělo žádný nepřímý hospodářský prospěch, tak nikdo tu hudbu na těch provozovnách nehraje. Nedávno dokonce vyšel článek, že jeden nejmenovaný obchodní řetězec používá hudbu, jednak před tím než otevře, aby dobře naladil své zaměstnance. Poté pouští zcela záměrně určité hudební žánry pro stimulaci návštěvníků k nákupnímu chování. Myslím, že existuje celá řada expertíz, která dokazuje vliv hudby na nákupní chování.“

Strejček zároveň upozornil, že se podobná otázka již v minulosti řešila a vedla k nepříjemným důsledkům: „Máme tady už jeden precedent. Bylo to s hotelovými pokoji, které se rovněž vyjmuly z té povinnosti zákona v roce 2005. Po třech letech, co proběhly soudy, se ukázalo, že česká republika nerespektovala mezinárodní právo. Byla povinna to tam vrátit zpátky a hoteliéři to dokonce museli platit zpětně. Čili to by čekalo i uživatele, které by novela povinnosti platit v tuto chvíli zbavila.“