Evropské pirátské strany včetně té české v sobotu v Lucemburku podepsaly společný program pro květnové europarlamentní volby. Piráti tvrdí, že oproti společnému dokumentu z roku 2014 rozšířili svůj záběr témat. České Piráty na setkání Evropské pirátské strany zastupovali mimo jiné lídr české kandidátky Marcel Kolaja a dvojka na kandidátce a předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová, uvedla strana v prohlášení.

„Chceme lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí,“ uvedla česká Pirátská strana na twitteru, kde mimo jiné zveřejnila fotografii Gregorové podepisující společné pirátské memorandum.

Na tvorbě programu se podílely stovky českých i evropských Pirátů, napsala Pirátská strana v prohlášení zaslaném ČTK. Piráti zdůrazňují, že kromě reformy autorských práv či digitální agendy pokrývají široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu a dopravu až po daňový systém či vesmírný program.

„Tvorbu programu jsem od loňského května koordinovala a mám radost, že jsme proces úspěšně stvrdili podpisem. Na širokém spektru témat je také vidět, že jako hnutí jsme v celé Evropě dospěli do relevantní politické síly, která má jasné politické směřování: k Evropě svobodné a demokratické, ale především Evropě lidí, ne korporací či zájmových skupin,“ prohlásila Gregorová.

„Podpis memoranda třinácti evropskými stranami ukazuje skutečnou sílu pirátského hnutí. V Evropském parlamentu je ho třeba. Současný parlament totiž nedokázal reformovat autorské právo a aktuálně řešená směrnice vše jen zhoršuje. Současné archaické pojetí copyrightu nemůže být uplatněno jinak, než prostřednictvím cenzury. Naše občanská práva a základní svobody zmizí, pokud si to neuvědomíme a neprovedeme zásadní reformu copyrightu,“ uvedl mimo jiné Kolaja.

V Bruselu se tento týden jednalo o konečné podobě směrnice upravující ochranu autorských práv na internetu, kterou Evropská komise předložila již v roce 2016. Podle zdrojů zasvěcených do rokování stojí proti sobě ekonomické zájmy velkých internetových firem a mediálních domů a padají ostrá slova o „konci svobodného internetu“ a o „konci kvalitní žurnalistiky“. Německá pirátská europoslankyně Julia Redaová v této souvislosti varovala před porušením práva občanů EU sdílet on-line legální produkci, před omezením jejich přístupu ke zpravodajství a před nebezpečím likvidace malých internetových médií.