Vláda se chystá ve středu rozhodnout o vyhlášce, která nařizuje povinné očkování proti koronaviru vybraným profesím a lidem nad 60 let. Po jednání tripartity to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zaměstnavatelé by se povinnému očkování u pracovníků ve zdravotnictví, energetice a dalších oborech kritické infrastruktury nebránili. Podle odborů by očkování mohlo být povinné pro nově přijímané zaměstnance.

Tripartita se sešla poprvé po nástupu Fialovy vlády. Jednala o vývoji epidemické situace, testování ve firmách i povinném očkování. To nařizuje vyhláška, kterou před svým odchodem schválila minulá vláda ANO a ČSSD. Podle předpisu by lidé nad 60 let a vybraní pracovníci museli mít ukončené očkování od 1. března. Fialův kabinet chtěl původně o vyhlášce rozhodnout do poloviny února.

„Rozhodli jsme se to zrychlit, aby lidé měli jistotu,“ řekl premiér. Poznamenal, že povinné očkování má obecně „spoustu sociálních, legislativních a dalších důsledků“, které je nutné předem vždy promyslet. Podrobnosti k případnému nastavení povinnosti nechtěl Fiala před jednáním kabinetu říct.

Zaměstnavatelé se podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka povinné vakcinaci u zaměstnanců nebrání. Hanák uvedl, že povinné očkování by měli mít zdravotníci, pracovníci energetiky a dalších profesí, které jsou nutné pro zajištění chodu státu a života. „Pomůže to zemi. Každý očkovaný člověk se třemi dávkami je přínosem pro zkrácení omikronu,“ řekl Hanák.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by povinnost neměli mít nynější zaměstnanci, ale týkat by se mohla nově přijímaných. „Významná část profesí je už prakticky proočkovaná,“ míní Středula. Obává se toho, že by nařízení očkování mohlo ochromit některé obory, pokud by lidé ze zaměstnání odcházeli. Podle odboráře by se vláda měla soustředit spíš na přesvědčení lidí k dobrovolnému očkování.

Lidé, kteří chtějí pracovat v určitých profesích, se už teď musejí nechat očkovat proti některým nákazám. Týká se to zdravotníků, pracovníků v sociálních službách, hasičů či policistů, ale i studentů lékařských fakult a zdravotnických škol či účastníků některých rekvalifikačních kurzů. V práci se část zaměstnanců a příslušníků neobejde třeba bez očkování proti žloutence, vzteklině či spalničkám.

Tripartita debatovala i o testování. Od pondělka se zavedlo ve firmách. „Jsme přesvědčeni, že opatření tak, jak jsou nastavena, fungují. Bude-li potřeba, přistoupíme k dalším krokům,“ dodal premiér. Podle něj je nutné připravit se i na případné horší scénáře vývoje. Bez větších potíží testování pracovníků funguje i podle odborářů a zaměstnavatelů.

Hanák řekl, že dvě záležitosti zůstaly po dnešním tripartitním jednání nedořešené. Jednou z nich je definice pracovní karantény a druhou úprava zákoníku práce či jiné normy kvůli případům, kdy se zaměstnanci odmítnou testovat. Chybějící test by se nejspíš zařadil mezi překážky v práci, vyjasnilo by se vyplácení náhrady výdělku. Středula zas zmínil trestní zákoník a neúmyslné i úmyslné šíření nákazy.

Takzvanou pracovní karanténu by mohli mít podle rozhodnutí vlády v případě nutnosti zdravotníci a pracovníci v sociálních službách. „Nejeví se, že by to bylo potřeba,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je to jen záložní varianta, která by se nemusela vůbec využít.