Španělský diktátor

Franco „nemůže domů“. Diktátorovo rodné město odmítá pohřbít jeho ostatky

Španělský diktátor
Franco „nemůže domů“. Diktátorovo rodné město odmítá pohřbít jeho ostatky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Radní španělského města Ferrol schválili tento týden dokument, který zakazuje pohřbít v jejich městě ostatky Franciska Franca. Tento španělský diktátor, který zemřel v roce 1975, je zatím pohřben v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Nová španělská vláda už ale slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. V Údolí padlých jsou totiž pohřbeny i oběti z obou táborů občanské války, kterou Franco v roce 1936 pučem rozpoutal.

„Ferrol je už dostatečně stigmatizován tím, že je Francovým rodným městem, a proto jsme tento návrh předložili. Nevíme sice, co rodina s ostatky plánuje, ale ani nás to nezajímá,“ zdůvodnil podání návrhu radní Iván Rivas. Návrh kromě jeho strany Galicijský nacionalistický blok (BNG) podpořily i další levicové strany na radnici, pravicové strany, včetně lidovců, se zdržely hlasování.

Francova rodina má na městském hřbitově ve Ferrolu hrobku, kterou jí v roce 1967, za Francovy vlády, darovala tamní radnice. Tehdejší starosta v příslušném dokumentu mimo jiné uvedl, že je to „dar pro nejslavnějšího syna města“. Současný starosta Jorge Suárez se ale domnívá, že dokument lze zrušit a hrobku vyvlastnit. Pohřbeni jsou v ní čtyři členové Francovy rodiny, jejichž ostatky by pak byly předány žijícím potomkům. Pokud by je odmítli, skončily by ostatky podle Suáreze v hromadném hrobě.

Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975, je pohřben v Údolí padlých spolu s více než 30 000 oběťmi španělské občanské války (1936-1939). Tu sám rozpoutal pučem proti republikánské vládě. Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Obětí Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco ještě dva měsíce před svou smrtí.

Přesto Franca mnozí dodnes obdivují, mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Jeho vášniví příznivci nedávno také v Údolí padlých demonstrovali proti odstranění jeho ostatků z tamní hrobky, na demonstraci zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali francistickými vlajkami.

Nová španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze už krátce po svém nástupu do úřadu letos v červnu slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. Údolí padlých má být podle Sáncheze památníkem boje proti fašismu. Už loni v květnu parlament vyzval tehdejší vládu, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye ale této nezávazné výzvě nevyhověla.

,

2. srpna 2018