EU chce kvůli Babišovi a Orbánovi nasadit nástroj na detekci podvodných dotací
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán jsou v hledáčku Evropského parlamentu (EP), který prosazuje nasazení speciálního datového nástroje Evropské komise na detekci podvodů a střetu zájmů i do oblasti zemědělských dotací. Napsal to server Politico s odkazem na vyjádření některých europoslanců, kteří evropskou legislativu zastupují při jednáních o reformě společné zemědělské politiky.
Nedostatečnou transparentnost a výskyt korupce při přerozdělování evropských zemědělských dotací, jež jsou největší položkou rozpočtu EU, někteří vyjednavači prezentují jako zásadní problém, o němž bude potřeba diskutovat ve finální fázi jednání o rozpočtu nové společné zemědělské politiky na roky 2023 až 2027. Diskuse o této věci je naplánovaná na příští týden.
EP požaduje rozšířit v oblasti zemědělských dotací využívání datového nástroje Arachne, který je nyní nasazován na dobrovolné bázi například při rozdělování strukturálních fondů. Systém Arachne obsahuje informace o příjemcích dotace, jejich partnerech a dodavatelích a na základě určitých ukazatelů pak upozorňuje Evropskou komisi na ty projekty, u nichž hrozí největší riziko podvodu, střetu zájmů a nesrovnalostí. Těmto případům pak věnuje EK více pozornosti při kontrolách.
Parlament však naráží na odpor Rady EU, kde zasedají zástupci 27 členských států, která by chtěla nechat rozhodnutí o využívání nástroje na jednotlivých zemích. Podle Ulrike Müllerové, která je jednou z hlavních vyjednavaček EP v oblasti zemědělství, to však nestačí. „Parlament chce proti Babišovi s Orbánem nějak zakročit,“ řekla serveru Politico.
Evropský parlament ve středu diskutoval o výsledcích auditu Evropské komise, podle kterého je předseda české vlády ve střetu zájmů, neboť nadále přes svěřenské fondy ovládá společnost Agrofert. Firmy s ním spojené proto podle Bruselu nemají nárok na evropské dotace ze strukturálních fondů. Babiš to odmítá a tvrdí, že převedením majetku do svěřenských fondů vyhověl českému právu. Podobný postoj má i jeho vláda.
Europoslanci pak již v minulosti vyslovili znepokojení nad tím, že v Maďarsku přerozdělování evropských dotací údajně kontrolují tamní oligarchové a rodinní příslušníci vládních činitelů.
Zdroj z EP serveru Politico sdělil, že by Babiše s Orbánem zřejmě povinné nasazení nasazení nástroje Arachne u zemědělských dotací nepotěšilo. Většina evropských zemí se však takovému kroku brání hlavně kvůli tomu, že podle nich není nástroj dostatečně připravený. Obávají se rovněž přílišného nárůstu administrativy pro malé farmáře.
Mluvčí Evropské komise ale uvedl, že instituce chce prosadit povinné využívání tohoto nástroje v příštím období společné zemědělské politiky. EK každopádně hodlá Arachne připravit pro nasazení i v oblasti zemědělských dotací do roku 2023, nehledě na konečnou dohodu členských států ohledně toho, zda bude muset být využíván.