nejasné rodinné vztahy

Jsem teta, totiž vlastně matka. Etická otázka dělí veřejnost i odborníky

nejasné rodinné vztahy
Jsem teta, totiž vlastně matka. Etická otázka dělí veřejnost i odborníky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Je matkou dítěte vždy a bez výjimky žena, která ho porodila? Případů, kdy se formálním rodičem stane cíleně někdo jiný, přibývá. Zejména v severní Americe je stále častější tzv. náhradní mateřství. Relativně nový způsob, jak pomoci k rodičovství neplodným či stejnopohlavním párům, však přináší mnohé otázky – myslí zákonodárci v zemích, které například umožňují zápis dvou otců či matek do rodného listu, na práva dítěte?

Nejde jen o výsadu Američanů – do USA či Kanady se kvůli dítěti vypravují i Češi. Svou zkušenost s rolí biologické matky i tety, jak se sama nazývá, nedávno veřejně popsala novinářka Radka Zítková. Ta se rozhodla pomoci k dítěti svému bratrovi a jeho manželovi, kteří žijí v USA. Celý proces trojice podstoupila v Kanadě, kde našla i náhradní matku. Ta dítě bez nároku na finanční či jinou odměnu odnosila.

„Od začátku jsem to brala, že budu teta. A asi jsem si i trochu cíleně zakázala nad tím přemýšlet tak, že jsem biologická matka. Protože jsem to tak prostě nevnímala a nevnímám,“ řekla v rozhovoru pro DVTV Radka Zítková s tím, že neví, jak by se rozhodla v případě, že by ji bratr požádal i o to, aby dítě porodila. „Z mého hlediska je to rozdíl i psychicky,“ uvedla Zítková a dodala, že za výhodu považuje i to, že ji s jedním z otců pojí příbuzenský vztah. „Napadlo mě, že by to bylo řešení. Určitě je to nejblíž tomu, aby oni dva mohli biologicky mít dítě, tak do toho zapleteme člena rodiny, který sdílí stejné DNA s jedním z těch mužů.“

Začátkem dubna vzbudil pozornost obdobný případ v USA. Dítě tam porodila jednašedesátiletá žena z Utahu. Případ zaujal nejen vysokým věkem matky, ale především tím, že se žena za matku ve skutečnosti nepovažuje. Dítě porodila pro svého syna a jeho partnera, který k oplodnění poskytl sperma. Vajíčko pak darovala dcera ženy a sestra druhého z mužů, více jsme psali zde.

Podle odborníků podobné případy přinášejí řadu kontroverzí. „Dítě se narodí, a jeho matka je jeho babička. Potom tam je sestra toho partnera, která je zároveň matka, a zároveň teta. A pak je tam ta sociální matka, která je vlastně ten partner, „Ten jeden muž a dvě ženy můžou legitimně z různých důvodů tvrdit, a argumentovat, ‚já jsem tvoje matka,‘ a to dítě, ať se v tom nějak vyzná. Mluvíme o právech dospělých, to je výborné, ale nikdo se na to nedívá z pozice toho dítěte,“ řekl v ČT Marek Vácha.

Novinářka se podobných problémů neobává. „Myslím, že má kolem sebe silné rodinné zázemí, budeme ho na to připravovat. V momentě, kdy to dokáže pochopit, věřím, že mu to vysvětlíme dobře,“ uvedla v ČT Zítková s tím, že její bratr s manželem, kteří v současné době plánují dalšího potomka, celou věc probírali s psychologem.

Chybí debata o etických otázkách

Na zásadních otázkách, včetně toho, zda je taková situace pro dítě srozumitelná, a jakým způsobem jej může ovlivnit, se tak obě strany neshodnou. Podle odborníků tento stav souvisí s neexistencí vymezení takových situací v českých zákonech – tomu by totiž měla předcházet i rozsáhlá odborná debata. „Protože se o tom nediskutovalo, nepřipravovala se právní úprava, tak se nikdo tou etikou nezabývá,“ uvedla pro deník Echo24 Jolana Kopsa Těšinová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF Univerzity Karlovy.

S tím, že ve veřejné debatě téměř chybí etické aspekty, souhlasí i předseda Etické komise ministerstva zdravotnictví Jiří Šimek. „Etická stránka těchto věcí se podceňuje. Já vzhledem ke své generaci, a vzhledem k příslušnosti k psychoterapeutům s tím nesouhlasím,“ řekl deníku Echo24 Jiří Šimek k možnostem rodičovství párů stejného pohlaví.

„Matka nechce odnosit svoje dítě“

Podle novinářky je náhradní mateřství v zemi čím dál běžnější. A to dokonce i v situacích, kdy jeho využití není pro narození dítěte nezbytně nutné. „Čím dál častěji se to děje u celebrit, třeba v Kalifornii, kdy ta matka nechce odnosit svoje dítě, a rozhodne se, že chce využít náhradní matku,“ řekla Radka Zítková.

Petra Kašpárková