Prudký růst ceny pohonných hmot způsobený ruskou invazí na Ukrajinu se v pátek poprvé zastavil. Průměrná cena Naturalu 95 v Česku stagnovala na čtvrtečních 47,26 Kč za litr. Páteční stagnace cen pohonných hmot je podle ekonoma Lukáše Kovandy především důsledkem poklesu velkoobchodních cen na burze. S růstem cen pohonných hmot se netradičně vyrovnávala síť MOL, podle jejího mluvčího nafta není drahá, jen mají lidé málo peněz. Ministerstvo financí ale chystá kontroly, které se zaměří na marže pumpařů.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu ceny benzinu i nafty vytrvale rostly. Od 24. února v Česku benzin zdražil o necelých deset korun a diesel skoro o 13 Kč. Začala se proto skloňovat otázka, zda si benzinové stanice nenavyšují marže.

Když se deník Blesk ptal prodejců, proč ceny stále rostou, dostalo se mu od mluvčího sítě benzínek MOL Tomáše Trče nečekané odpovědi: „Nafta není drahá, jen máte málo peněz. Pokud s tím mají lidé problém, ať si koupí starou octavii a jezdí na olej,“ napsal. Jeho vyjádření přišlo den poté, co se na stojanech sítě MOL objevila cena přesahující sto korun za litr pohonných hmot. Podle společnosti šlo o omyl.

Růst cen se zastavil až v pátek. Nafta sice zdražila o desetník na průměrných 49,41 Kč za litr, byl to ale nejnižší denní nárůst za poslední dva týdny. Klíčovou příčinu pátečního zpomalení růstu ceny nafty a stagnace ceny benzinu vidí hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda v poklesu velkoobchodních cen paliv na burze v Rotterdamu. „Roli také hraje zmírnění paniky na světovém trhu s ropou dané tím, že válečná tragédie na Ukrajině se zatím naštěstí nestupňuje,“ uvedl Kovanda.

V cenách se podle něj projevuje i tlak úřadů na marže distributorů paliv. Kovanda ale zároveň předpokládá, že cena může ještě růst. „Jestliže přetrvá stav, kdy jsou dvě třetiny ruské ropy neprodejné, benzín a nafta budou v Česku stát až kolem 55 korun za litr,“ popsal.

Ministerstvo financí tento týden oznámilo, že bude plošně kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Dodávané informace chce resort průběžně porovnávat s vývojem cen na komoditní burze v Rotterdamu, z níž vycházejí velkoobchodní ceny pohonných hmot v evropských zemích.

Kvůli nebývale vysokým cenám pohonných hmot vláda ve středu rozhodla o zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv. Ministři rovněž schválili zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná. Dopravci požadují dočasné zastropování cen a následné snížení spotřební daně.

Za prvé jsme se rozhodli zrušit povinné přimíchávání biopaliv do nafty, jehož ekologický dopad je sporný, a zároveň to umožní našim zemědělcům, aby místo paliva pěstovali na našich polích více obilí, což vzhledem k situaci na Ukrajině bude v dalších letech třeba.

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 9, 2022

Podle Kovandy bude v otázce vývoje české ekonomiky klíčové, jak velkou měrou se Západ odřízne ruských dodávek ropy a plynu. V tuto chvíli je zhruba 66 procent ruské ropy neprodejných, protože možní kupující se obávají embarga ruské ropy. Embargu podléhá například íránská ropa, ale ruská zatím ne.

Předvídá tak Česku tzv. „pádivou inflaci“. To znamená dvou až tříciferný roční růst míry inflace. Růst cen však primárně nebude dle Kovandy hnán poptávkou, ale růstem nákladů. Takže pádivá inflace přivodí ekonomice stagnaci, v horším případě i recesi. „Vždyť inflace v Česku je teď nejvyšší od roku 1998, letos v únoru vykázala poprvé od té doby dvoucifernou úroveň, a to 11,1 procenta v meziročním vyjádření,“ přiblížil Kovanda.

Upozorňuje ovšem zároveň na fakt, že v dostupných datech zatím není zahrnuta válka na Ukrajině, protože jde o události závěru února. Podle Kovandy je proto nutné počítat s tím, že letos bude inflace činit průměrně zhruba dvanáct procent.