Vyjádření šéfa Městského státního zastupitelství v Praze Martina Erazíma:

Dnešního dne bylo oprávněným osobám rozesláno rozhodnutí, kterým došlo k zastavení trestního stíhání všech osob v tzv. kauze Čapí hnízdo.
V rámci aprobace, kterou jsem prováděl v uplynulých dnech, jsem se po seznámení s obsahem rozhodnutí ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce z následujících důvodů. Kauza, která se na samém počátku jevila jako jednoduché podvodné jednání při získání evropské dotace na výstavbu Farmy Čapí hnízdo, se vlivem dokazování a především nutností vykládat evropské předpisy vyvinula do složité právní otázky v části výkladu aktů přijatých orgány Unie, k jejímuž řešení by mohl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie. Jedná se o problematiku výkladu a naplnění právního pojmu malý a střední podnik. Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovali Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik. V odůvodnění usnesení se dozorový státní zástupce vypořádal i se závěry zprávy OLAF aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel či snad došel k výkladu opačnému. Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob.

Po seznámení se s touto právní úvahou jsem si byl nucen, v rámci možnosti využití svých oprávnění vedoucího státního zástupce, položit otázku, zda já osobně bych za tohoto právního stavu na kohokoliv, ať už by se jednalo o premiéra nebo osobou jinou, podal obžalobu. Musel jsem si poctivě odpovědět, že nikoli. I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu „malý a střední podnik“ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety. Proto jsem se v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce JUDr. Jaroslava Šarocha.

K samotné mediální prezentaci a otázce aprobace vedoucím státním zástupcem bych rád dodal, že jsem nepovažoval za možné o vývoji ve věci veřejnost neinformovat. Za situace, kdy byla veřejnost ujištěna, že má dozorový státní zástupce stanovenu konkrétní lhůtu na rozhodnutí ve věci, by tvrzení o jejím prodloužení, které by pokrylo i proces aprobace, bylo nutně nepravdivé. Proto bylo poskytnuto vyjádření, z něhož vyplývalo, že došlo ke změně názoru dozorového státního zástupce na věc, a ve své podstatě tak bylo předloženo rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno. Při této otázce jsem zároveň zvažoval, jakému ze dvou konkurujících si právních zájmů, tedy oprávněnému zájmu veřejnosti na informovanost a zájmu vyplývajícího ze zásady šetření práv dotčených osob, je namístě dát přednost. Po posouzení přiměřenosti a vhodnosti se jevilo jako správné přisoudit větší ochranu právům dotčených osob. Při pohledu zpět jsem toho názoru, že mělo být oznámeno zřetelně a  jednoznačně, že došlo k předložení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v rámci standardního aprobačního procesu vedoucími pracovníky MSZ v Praze .

Rozhodnutí bude po nabytí právní moci předloženo bezodkladně nejvyššímu státnímu zástupci, který má možnost pravomocná rozhodnutí o zastavení trestního stíhání rušit ve smyslu § 174a trestního řádu.