Poláci v neděli volí své radní, starosty a primátory v ovzduší napětí mezi vládnoucími konzervativci a centristickou opozicí okolo soudní reformy, která vyvolala i hlubokou roztržku s Evropskou unii. Příležitost hlasovat má více než 30 milionů voličů. Volební místnosti se otevřely o sedmé ráno a až do jejich zavření, tedy přinejmenším do 21. hodiny, platí i "volební ticho" v médiích pod hrozbou pokuty až milion zlotých (asi šest milionů korun). Krátce po skončení hlasování se očekávají odhady výsledků.

"Je zcela zřejmé, že je to test hlavních stran, který se odehraje ve velkých městech a na úrovni regionálních parlamentů," řekl agentuře AFP politolog Stanislaw Mocek z polské akademie věd.

Výsledky podle agentury AP napoví, nakolik se většině Poláků zamlouvá vládnutí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ve znamení agresivního ovládnutí justice, velkorysých sociálních příspěvků a sporů s Evropskou unií. Hlasování také naznačí, jak velké podpoře se těší proevropská liberální opozice, která vládla Polsku po osm let před nástupem PiS k moci v roce 2015.

V místních volbách se PiS snaží zlepšit své pozice v regionálních a obecních zastupitelských orgánech. Podle průzkumů by mohla získat 33 až 37 procent hlasů, zatímco koalice středových opozičních stran, Občanské platformy a Moderní, okolo čtvrtiny. Povolební koalice pak rozhodnou, kolik z 16 regionálních parlamentů PiS ovládne. Zatím má převahu pouze v jediném. Tvrdá bitva čeká PiS ve Varšavě, kterou agentura Bloomberg označila za baštu odporu proti silám, které Polsko proměnily z příkladu úspěšné ekonomické transformace na laboratoř populistické politiky.

Druhé kolo místních voleb, ve kterém se bude rozhodovat mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty na starostu či primátora, se uskuteční 4. listopadu.

Pokud budou volební výsledky pro PiS dobré, půjde povzbuzena do nadcházející série volebních klání. Polsko příští rok čekají volby do Evropského parlamentu. Následovat pak budou parlamentní volby a volby hlavy státu.