Čína bude jediným vítězem, pokud mezi Evropou a Spojenými státy vypukne dotační válka, domnívá se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který v pátek předsedal jednání ministrů obchodu EU. "Dotační závod je velmi nebezpečná hra," řekl Síkela. Nicméně Francie a také stále více i Německo zastávají názor, že Evropa musí bránit své ekonomické zájmy proti americkému dotačnímu balíčku a Síkelův apel tak není moc slyšet. Nadcházející týden se do Spojených států kvůli tomu mimo jiné chystá francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého bude doprovázet ministr financí a hospodářství Bruno Le Maire.

Obchodní napětí mezi EU a USA eskaluje a Brusel se rozčiluje nad americkým zákonem o snižování inflace, který poskytuje dotace a daňové úlevy v hodnotě 369 miliard dolarů americkým zeleným podnikům, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje energie. Zákon má začít platit od ledna 2023. Rozhodující země EU se obávají, že americký zákon by mohl vysát investice z Evropy a zničit evropský průmysl.

Německo, které je asi nejvíce ohrožené novým americkým dotačním balíčkem, již dříve dlouhodobě odmítalo rázná řešení ze strany Paříže jako může být zákon „Buy European Act“, který by stanovil opatření ohledně nákupu evropského zboží, tedy reciproční zákon vůči americkému.

Avšak rostoucí sympatie Berlína k francouzskému přístupu jsou jasným znamením, že se Německo obává, že tradiční obchodní řád se rozbředá, protože Washington následuje příklad Číny s masivní státní podporou průmyslu, píše server Politico.eu

Už před pátečním setkáním ministrů obchodu EU v Bruselu a schůzkou německého kancléře Olafa Scholze a francouzské premiérky Elisabeth Borneové v Berlíně se ukázalo, že pro Berlín už francouzský postup není zcela nepřijatelný.

Síkela se snažil těmto návrhům v pátek oponovat. "Vítěz by pak mohl sedět na (jiném) kontinentu — ne v Evropě, ani na americkém," řekl Síkela v narážce na Čínu. "Shodli jsme se, že tato výzva musí být vyřešena rychle a efektivně. Je nutné předejít tomu, abychom se předháněli ve výši státní podpory, což by zásadně poškodilo vzájemné vztahy," dodal po jednání EU Síkela.

Přinejmenším Německo a Francie mají ale jiné plány. Vzhledem k tomu, že čas na mírová jednání s USA se krátí a naděje na dohodu je malá, němečtí představitelé nyní otevřeně hovoří nejen o nasměrování miliard státních dotací do klíčových zelených technologií, jako jsou baterie, větrná energie nebo vodík, ale také o vytvoření kontroverzních požadavků, které by alespoň do určité míry privilegovaly evropskou produkci. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek prohlásil, že EU potřebuje „důraznou odpověď“ na americký zákon, a řekl německému deníku Handelsblatt, že ta bude zahrnovat rychlejší schvalování rozhodnutí ohledně státní podpory ze strany Evropské komise, více dotací a také „podporu místních (evropských) produktů."

V neděli řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire, že Francie se může pokusit vyjednat některé výjimky z cel a limitů uložených americkým protiinflačním zákonem, ale Evropa musí jednat tak, aby chránila ekonomické zájmy unie. Le Maire bude příští týden doprovázet francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na státní návštěvě Spojených států.

"Francie může požádat o výjimky z některých cel a limitů uložených americkou administrativou. Ale skutečnou otázkou, kterou si musíme položit, je, jaký druh globalizace je před námi?," řekl televizi France 3 Le Maire. "Čína upřednostňuje čínskou produkci, Amerika upřednostňuje americkou produkci, je čas, aby Evropa upřednostňovala evropskou produkci...Všechny evropské státy musí pochopit, že dnes tváří v tvář těmto americkým rozhodnutím se musíme naučit lépe chránit a bránit naše ekonomické zájmy," dodal Le Maire navzdory Síkelovi.