V každé uličce i toho nejmenšího rakouského města visí na nějakém sloupu igelitová schránka s bulvárními novinami. Nejčastěji bývá k dispozici deník Kronen Zeitung, za který zákazník hodí do kasičky euro a dvacet centů. Minulou neděli se to vyplatilo, protože za takovou cenu bylo k dispozici nejen 96 stran čtení, ale také úvodník šéfredaktora Klause Herrmanna, komu dát přednost v právě probíhajících volbách. Kromě obvyklých frází a připomínky, jak tipují redaktoři, napsal Herrmann nevinnou větu: „Nikdo nemůže přesvědčivě odhadnout, jaký vliv na výsledek bude mít Stracheho aféra s dietami.“ S podotknutím, že v dnešním světě rychlých médií takové aféry působí rychle. Nakonec i do Kronen Zeitungu přicházejí čtenářské dopisy od lidí, kteří Heinze-Christiana Stracheho, dnes už bývalého předsedu radikální strany Svobodných (FPÖ), obvykle hájili, teď však píší věty jako „definitivně ztratil důvěru“ nebo „káže vodu, a sám pije šampaňské“.

Úvodník pravděpodobně rozhodl rakouské parlamentní volby. Kronen Zeitungu se denně prodává o hodně víc než půl milionu výtisků a největší odbyt má v těch nejmenších obcích a městech, která tentokrát o volebním výsledku rozhodla. Legendární deník také obvykle na rovinu neříká, koho volit a nevolit, jak to s jistou potměšilostí učinil tentokrát. Ale stalo se a FPÖ získala ve volbách 16 procent, o deset procent méně než ve volbách do národní rady před dvěma lety, a o čtyři nebo pět procent méně, než v průměru napovídaly poslední průzkumy před letošními volbami. Tím se strana s prezidentskými a kancléřskými ambicemi stala pátým kolem u vozu. Sedmatřicet procent, o pět procent víc než před dvěma lety a o tři procenta víc než v posledních průzkumech, naopak inkasovala Lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Po nedávném pádu vlády, kterou domluvil právě se Strachem, většina médií zpochybňovala jeho schopnosti, také sami voliči lidovců mu důvěřovali méně než dříve. Ovšem teď vyhrál volby takovým rozdílem proti druhému v pořadí, že se mu žádný ze stranických vůdců v poválečném období nevyrovná.

Horší než Ibiza

Při pohledu zvenku je možná těžké pochopit, proč Kronen Zeitung zapomněl na své zvyky a přímo zasáhl do politiky. Tady je důvod poměrně jasný. Slavné video z Ibizy s opilým Strachem slibujícím státní zakázky údajné oligarchově neteři mimo jiné zmiňuje, za co oligarchyně zakázky dostane. Stačí, když koupí Kronen Zeitung, a pak už nebude těžké přinutit novináře, aby psali, jak FPÖ potřebuje. „Novináři jsou největší děvky na celé planetě,“ prohlásil Strache a v Kronen Zeitungu na to nezapomněli.

Ještě zbývá vysvětlit, proč slavný bulvár podrobněji nepřipomněl aféru Ibiza a omezil se na zmínku o dietách. Vždyť přece právě Ibiza způsobila rozpad Kurzovy a Stracheho vlády, vyvolala předčasné volby a FPÖ opět zahnala na okraj politické scény. I tady je důvod zřejmý. Ibiza Svobodným tolik neuškodila, protože Stracheho okamžitě přiměli k rezignaci, sami se za chybu předsedy okamžitě omluvili, zároveň však připomněli, že celý případ Ibiza byl pastí, kterou na neopatrného předsedu nastražil někdo neznámý. Pak je otázka, jestli je horší politik, který v opilosti plácá nesmysly, nebo zákulisní hráč, jenž druhého špicluje skrytou kamerou.

Proti tomu měla aféra s dietami větší výpovědní hodnotu zvláště pro voliče na venkově nebo v upadajících průmyslových ghettech. Strache prý pobíral měsíčně deset tisíc eur ze stranické pokladny na provozní výdaje, platil z nich luxusní byt v centru Vídně a dost možná z nich kupoval drahé kabelky nebo skvělé róby své krásné ženě Philippě. Nejhorší bylo, že policie případ vyšetřuje jako zpronevěru stranických financí. Samozřejmě ani v tomto případě není zodpovězena otázka, kdo vlastně zaplatil za publikaci takových informací, ale tato námitka už je slabým argumentem, když člověk musí vysvětlit, proč tribun těch nejchudších žije na vysoké noze za státní peníze. Jak píše deník Die Presse, zdrojem informací mohl být jeden ze Stracheho bodyguardů. Co se tím ale změní?

Kurz má čas

Pro budoucnost Rakouska je podstatné, že hlasy otřesených voličů FPÖ hlavně ve venkovských oblastech převzala ÖVP exkancléře Kurze. Teď si může vybírat ze tří koaličních partnerů. Stále je k dispozici FPÖ, protože ve volbách oslabila a nemůže za podporu vlády žádat tolik co minule. Kurz by tím zopakoval manévr, který roku 2002 provedl jeho úspěšný předchůdce Wolfgang Schüssel. Nabízí se také sociální demokracie, která sice skončila druhá, ovšem 22 procent je nejhorší výsledek v historii a ve straně teď půjde hlavně o to, jestli nevyměnit předsedkyni Pamelu Rendi-Wagnerovou. Pak je tu třetí možnost: spolupracovat s druhým vítězem voleb, stranou Zelených. V čele s Wernerem Koglerem, který je k nerozeznání od hospodských strejců, dosáhla čtrnácti procent, což je naopak nejlepší výsledek v historii. Nakonec ve spolkových zemích Tyrolsko, Solnohradsko a Vorarlbersko už taková koalice existuje.

Rakouské volby rozdaly o hodně jiné karty než v roce 2017, kdy slavila protimigrační a populistická FPÖ epochální úspěch. Její ústup ze slávy ovšem mohou považovat za senzaci a změnu evropských politických trendů spíše komentátoři z jiných zemí. V Rakousku a zvláště na rakouském venkově lidé obvykle konstatují prostý fakt, že nemůže vládnout člověk, který se neumí chovat. Málokdo také vidí drama v tom, koho Kurz vybere jako partnera do příští vlády. Nejspíš si vezme dva měsíce oddechový čas, aby neohrozil výsledek listopadových voleb v důležité spolkové zemi Štýrsko. Velký ohlas má spekulace, že tentokrát Kurz nechá FPÖ stranou. Vzkříšená koalice by byla příliš snadným terčem pro levicovou kampaň při volbách do vídeňského zastupitelstva, které mohou proběhnout už začátkem příštího roku.