Unijní šéf diplomacie je v Moskvě. Vztahy mezi Ruskem a EU jsou na nejnižším bodu, uvedl
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Po uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného jsou už tak „vážně napjaté" vztahy mezi Evropskou unií Ruskem „na nejnižším bodu", uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP na úvod schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Přes existující problémy však není východiskem budovat mezi oběma stranami zeď mlčení, dodal Borrell podle agentury TASS. Vzájemným vztahům chybí normálnost a to je hlavní problém, řekl jeho hostitel.
„Zajisté hlavní problém, se kterým se my všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá," prohlásil Lavrov podle TASS na úvod schůzky.
Borrell dal předem najevo, že chce diskutovat nejen o problémech, jež zatěžují vzájemné vztahy EU a Ruska, ale také o spolupráci. Mezi aktuální problematické body ve vztahu EU k Rusku patří dění kolem opozičníka Alexeje Navalného a tvrdý postup úřadů vůči demonstrantům protestujícím proti jeho věznění. Ruské úřady zatím nesdělily, zda mu případně umožní setkání s uvězněným opozičníkem Alexejem Navalným, jehož osvobození důrazně požaduje Západ, včetně Evropské komise.
Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního kritika prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost".
Borrellova mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017.
Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.
Sankce – tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta – následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl opozičník otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá a zpochybňuje, že Navalnyj byl vůbec otráven.