Euroskeptické strany možná dostanou silný argument proti Bruselu jen těsně před chystanými evropskými volbami. Na 15. května totiž nařídil soudní dvůr EU slyšení v souvislosti se žalobami, které kvůli migračním kvótám podala před více než rokem Evropská komise na Česko, Polsko a Maďarsko. Volby do Evropského parlamentu přitom proběhnou už 24. a 25 .května.

Uprchlické kvóty byly zásadním tématem již několika voleb, připomenout lze například loňskou volbu hlavy státu, kdy v podstatě všichni kandidáti kvóty odmítali. Před volbami do Evropského parlamentu se téma pravděpodobně znovu objeví.  Slyšení může ovlivnit volby v Čechách, shodují se europoslanci.

Komise loni v lednu poslala trojici středoevropských zemí k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání podílet se na jednorázovém programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi. 

České republice hrozí finanční pokuta v řádu milionů až několika desítek milionů eur. Serveru Echo24 to řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Pokud soud rozhodne proti ČR, bude to voda na mlýn pro euroskeptické nebo populistické strany. „Nejde jen o slyšení 15. května. Pro některé politické síly není nic snadnějšího než vyvolávat obavu a strach a pak nabízet jednoduchá a populistická „řešení“. Jakkoliv nebezpečné, krátkozraké a hloupé, účel světí prostředky,“ uvedl pro Echo24 Pavel Telička (HLAS).

Kdyby soud rozhodl ve prospěch ČR, mohlo by to být podle některých hlasů naopak ku prospěchu. „Podle mě to určitě vliv mít může. Nicméně bude záležet na výsledku. Když to vyhrajeme, tak naopak to může být pro nás pozitivní,“ uvedl Tomáš Zdechovský pro Echo24. Jednoduchou odpověď na dotaz Echo24 poskytl Miroslav Poche (ČSSD): „No já nekandiduji.“

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 000 osob, oznámila v prosinci komise.

Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i Andrej Babiš.