Problémy s AstraZenecou jsou pro německý očkovací plán tvrdou ranou, panuje strach ze ztráty důvěry
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jako ránu pro německou očkovací strategii označují odborníci rozhodnutí nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca pro lidi mladší 60 let. Stálá očkovací komise Stiko tento preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Předseda Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor.
PEI eviduje 31 případů mozkové žilní trombózy mezi 2,7 milionu osob naočkovaných vakcínou Vaxzevria, jak AstraZeneca svou látku nově nazývá. Souvislost s očkováním zatím prokázána není, varovný mechanismus se ale v Německu i tak aktivoval, upozornil Mertens v rozhovoru s deníky skupiny Funke.
„Případy se intenzivně prověřují a spustil se alarm, na což je nutné reagovat. To by nakonec mohlo důvěru posílit,“ řekl Mertens o očkování a kontrolní funkci Ehrlichova institutu. Jaký postoj nakonec veřejnost k látce od AstraZeneky bude mít, nelze podle Mertense odhadovat. „Může to důvěru poškodit,“ připustil s tím, že aktuální vývoj ovšem může mít i opačný následek.
Problémem AstraZeneky je v Německu také to, že až do začátku března tam byla její vakcína určena jen pro mladší 65 let kvůli nejasné účinnosti u seniorů. A v polovině března Německo již jednou kvůli mozkové žilní trombóze dočasně vakcinaci pozastavilo. Imunizaci obnovilo až po kladném závěru Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která vedlejší účinky prověřovala.
Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který je předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, v televizi ntv označil dění kolem vakcín od AstraZeneky za velkou nepříjemnost na cestě za imunizací populace. Podobně se vyjadřují i lékaři či svaz učitelů, protože k této vakcíně měli přístup též vyučující a vychovatelé ze školek.
Laschetovi prý mnoho obyvatel jeho spolkové země píše, že jsou ochotni podstoupit riziko očkování, protože mají větší strach z koronaviru. „A vedlejší účinky mají všechny vakcíny,“ uvedl. Chce proto větší pružnost v používání preparátu od společnosti AstraZeneca, kdy by o jeho nasazení mohli rozhodovat přímo praktičtí lékaři. „Mají se svými pacienty mimořádný vztah založený na důvěře. Proto také mohou rozhodnout, zda je použití přiměřené, nebo už příliš nebezpečné,“ navrhl Laschet.
Premiéři spolkových zemí se na středečním jednání s kancléřkou Merkelovou a ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem dohodli, že budou následovat doporučení Stiko a používat vakcínu od AstraZeneky pro starší 60 let. Mladší lidé ji ale dostat mohou na vlastní riziko po konzultaci s lékařem.
Očkovat se látkou od firmy AstraZeneca je připravená i sama Merkelová. Té se jeden z novinářů na tiskové konferenci po krizové schůzce zeptal, jak by se sama zachovala. „Až na mě přijde řada, tak se očkovat nechám, a to i vakcínou od AstraZeneky,“ řekla 66letá kancléřka.