Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří nákupy ochranných pomůcek v době nouzového stavu. Podle slov jeho šéfa Miloslava Kaly připravuje úřad změnu plánu kontrolní činnosti, kterou do měsíce projedná kolegium NKÚ. Nouzový stav a situace kolem koronaviru otevírá podle Kaly pro kontroly celou řadu nových témat. Média v posledních dnech informovala, že ministerstvo zdravotnictví nakupovalo ochranné pomůcky za několikanásobně vyšší ceny než ministerstvo vnitra. Podle Kaly to vyplývá i z analýzy NKÚ.

„Máme veřejně dostupné informace o nákupech zdravotnického materiálu, na to se chceme určitě podívat. Ale i na pandemickou situaci a na krizové plány, na vyhlášení stavu nouze. Chceme prověřit i to, jak jsou uplatňovány výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek,“ řekl Kala serveru HlídacíPes.org.

Zjevné jsou podle něj dva hlavní směry kontrol. První jsou veřejné zakázky, kde nezbytnou podmínkou pro využití výjimek v zadávání zakázek, tedy možnost přímých nákupů, je podle Kaly to, že mají být využity jen pro urgentní případy, kdy slouží k odvracení akutního ohrožení. „Na začátku taková situace asi byla, potřebné vybavení chybělo a bylo zapotřebí ho získat. Na druhé straně je nepochybné, že akutní hrozba v nějakém okamžiku pomine. Na to se chceme zaměřit,“ uvedl. Druhý směr je srovnávání cen v mezinárodním kontextu. „Ani krizová situace neopravňuje nikoho, aby se choval neúčelně, neefektivně a nehospodárně,“ připomněl.

Kala nechtěl upřesnit, na koho se kontroly zaměří, ale situaci už monitorují. „Na základě naší analýzy můžu říct, že když třeba respirátor typu FFP2 nakoupí jedno ministerstvo za 34 korun a jiné za 636 korun, tak je ten můj názor jasný: děje se tu něco nesprávného,“ řekl serveru. Rozdíly v cenách nejsou podle něj ojedinělé. Upozornil, že například ochranné obleky jedno ministerstvo koupilo za 15 korun a druhé za 371 korun. „Nemůžu se nyní vyjádřit, zda jsou ty rozdíly v cenách důvodné, nebo nedůvodné, ale určitě nás to opravňuje k tomu, abychom takovou kontrolu zařadili,“ řekl.

Výsledky by veřejnost mohla znát v řádech měsíců. „Máme v tom některé legislativní limity. Práva kontrolovaných osob jsou velká, musí proběhnout oficiální zahájení kontroly, seznámení s tím, co se bude kontrolovat… Urychlit se dá asi jen samotná kontrola, pak je ale ještě právo podat a uplatnit námitky a až pak je kontrolní závěr. Řádově to tedy bude v měsících,“ dodal Kala.

Nouzový stav kvůli epidemii koronaviru v Česku platí od 12. března a vláda ho může vyhlásit nejvýše na měsíc. Menšinová vláda ANO a ČSSD proto žádala Sněmovnu o prodloužení o dalších 30 dnů, ale poslanci schválili prodloužení jen do 30. dubna. V úterý premiér Andrej Babiš (ANO) v televizi Prima prohlásil, že on ani ostatní ministři za hnutí ANO nechtějí dál tento mimořádný stav prodlužovat. Šéf Ústředního krizového štábu a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) poté reagoval, že žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu v Česku, pokud si to premiér nepřeje, nemá smysl.

Hamáček v posledních dnech uváděl, že kromě centrálních nákupů ochranných pomůcek konec nouzového stavu znemožní i kontrolovat vstup cizinců do země či ukládat pracovní povinnost.