Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena dokončuje přípravu ekonomických sankcí proti Rusku, pokud zaútočí na Ukrajinu. Mají zasáhnout velké ruské banky, státní společnosti a klíčový import. Sankce se naopak nemají vztahovat na export ropy a zemního plynu, ani nemá dojít na odpojení Ruska od platebního systému SWIFT. Uvádí to agentura Unian s odvoláním na informace listu The Wall Street Journal.

Představitelé administrativy uvedli, že plánované akce proti Rusku nemají v posledních desetiletích obdoby. Podle zdroje listu případné sankce „zasadí Rusku těžkou a okamžitou ránu a časem učiní jeho ekonomiku ještě křehčí."

Mezi potenciální cíle sankcí má podle zdrojů WSJ patřit několik největších ruských bank, zejména Gazprombank, Sberbank a VTB Bank, i v Česku působící Sberbank by ale údajně neměla být zasažena v prvním kole sankcí. Dále by mělo dojít k zákazu obchodování s novými emisemi ruského státního dluhu a kontrole vývozu důležitých produktů, včetně mikroelektroniky, do země. Konečné rozhodnutí o případných sankcích ale podle listu zatím nepadlo.

Oproti původním představám by se sankce neměly vztahovat na plyn a ropu.

Během zhoršování situace na rusko-ukrajinské hranici, kam Rusko podle západních a ukrajinských tajných služeb přemístilo přes 100 000 vojáků, již vícekrát prezident Spojených států Joe Biden prohlásil, že v případě invaze na Ukrajinu zamezí ruským bankám jakékoli dolarové operace v zahraničí.

Značné diskuze vyvolával záměr odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Především EU nedosáhla konsensu. Berlín například prosazuje sankce, které nepoškodí jeho ekonomiku a řada německých politiků se stavěla proti tomu použít SWIFT jako odvetu, jelikož by to poškodilo západní firmy. Dlouhodobým sporným bodem je také nezprovozněný plynovod Nord Sream 2. Především USA požadují, aby nebyl zprovozněn a to zejména, pokud by došlo k ruské invazi na Ukrajinu.