Neočkovaným studentům vysokých škol nenastávají zrovna lehké časy. Od pondělí totiž musejí za testy platit, navíc je zkrácena doba jejich platnosti, kterými se neočkovaní studenti na kolejích musejí prokazovat. Pokud by se studenti jednou za několik dní netestovali a výsledky testů univerzitám nedokládali, mohli by přijít o střechu nad hlavou. Jak pro deník Echo24 uvedli mluvčí některých univerzit, někteří studenti kvůli tomuto opatření už z kolejí odešli.

Procento očkovaných studentů, kteří jsou na kolejích jednotlivých univerzit a vysokých škol, se liší instituce od instituce. Nejvyšší podíl z oslovených vysokých škol mají Masarykova univerzita, Univerzita Karlova (UK) a Vysoká škola ekonomická (VŠE). Na kolejích Masarykovy univerzity je podle tiskové mluvčí Michaely Pokorné v současnosti naočkováno dokonce 92 % všech ubytovaných, na UK je to pak 79 % všech ubytovaných a na VŠE je očkovaných 75 % studentů, kteří bydlí na kolejích.

Nejméně očkovaných studentů mají naopak podle dat, která zveřejnily oslovené vysoké školy, zemědělské univerzity. Na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) doložila očkovací certifikát, případně prodělání nemoci v posledním půl roce jen polovina ubytovaných. Na Mendelově univerzitě v Brně pak mají podle tiskového mluvčího Filipa Vrány 60 % očkovaných studentů, stejný podíl hlásí i na Vysokém učení technickém v Brně (VUT).

Univerzitní koleje jsou povinny kontrolovat odevzdávání negativních testů od těch studentů, kteří nejsou očkovaní. Jak některé z nich přiznávají, často se stává, že jim studenti testy nedokládají sami od sebe. „Je pravda, že některé z nich musíme 'uhánět', aby tuto povinnost splnili a dosud nikdo z ubytování nebyl vyloučen,“ sdělil deníku Echo24 Filip Vrána.

K radikálnímu kroku v podobě toho, že by studenti končili bez domova kvůli tomu, že nedoložili negativní testy, zatím nepřistoupily ani další oslovené univerzity. „Z celkového počtu ubytovaných doložila zhruba polovina platný očkovací certifikát, nebo potvrzení o prodělaném onemocnění. U ostatních je průběžně kontrolována aktuální platnost testu a ubytovaní jsou průběžně vyzýváni k jeho aktualizaci. K dnešnímu dni nebylo dosud nikomu ukončeno ubytování z důvodu nesplnění podmínek OTN (očkování, test, nemoc),“ uvedla tisková mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Kvůli neochotě podstoupit očkování většinou odcházejí studenti sami od sebe z kolejí VŠE, jak potvrdila deníku Echo24 tisková mluvčí této školy Martina Mlynářová. „Studenti nahrávají testy přes webové rozhraní ubytovacího systému nebo si provádějí test pod dohledem pracovníka recepce. Těm, kteří neplní povinnost prokázání bezinfekčnosti, zasíláme upomínky, upomínáme je i osobně. Pokud bezinfekčnost ani tak nedoloží, jsme nuceni jim ukončovat ubytování. Zatím je to ale spíše tak, že studenti, kteří se nechtějí testovat nebo očkovat, ukončují ubytování sami,“ říká Mlynářová. Podobnou zkušenost mají také na VUT. „U jednoho zahraničního studenta mělo být ukončeno ubytování, ale než k tomu došlo, odstěhoval se sám,“ sdělila deníku Echo24 tisková mluvčí Radana Koudelová.

Na Univerzitě Karlově podle mluvčího Václava Hájka naopak problémy s prokazováním testů nemají, ubytování tam navíc podle něj ukončilo jen několik málo studentů, kteří nesouhlasili s očkováním. Ti studenti, kteří s opatřeními nesouhlasili, ukončili pobyt na kolejích ihned při jejich zavedení. Jednalo se ale jenom o jednotky studentů,“ uvedl Hájek.

Univerzity v současné době postupují zejména tak, že studenty, kteří nedoloží negativní testy, upozorňují, aby tak učinili. Není navíc ani jasné, zda by případně studenty, kteří mají řádně podepsané nájemní smlouvy, mohly vysoké školy kvůli nedoložení bezinfekčnosti z ubytování vypovědět.

Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála (Piráti) záleží na tom, zda jde o ubytování formou hotelu, nebo zda je bydlení upraveno nájemní smlouvou. „Technicky to možné je (vypovězení studentů z kolejí – pozn. red.), podobně jako tomu bylo u regulace při vstupu do prodejen či jiných služeb. Otázka je, jestli to vůči těm studentům není diskriminační z hlediska toho, jestli představují riziko, to znamená, jestli nejsou imunní,“ řekl Dostál deníku Echo24.

Pokud však mají nájemní smlouvu, domnívá se, že o střechu nad hlavou, i v případě, že nebudou mít negativní výsledky testů, přijít nemohou. „Podle mého názoru je takřka jisté, že nemůžou vyhodit nájemníky, a to i kdyby byli nemocní nebo nakažliví. Prostě nemůžou,“ dodává Ondřej Dostál.

Právě na vysokých školách s nízkou proočkovaností může být kontrola a vymáhání negativních testů složité. Na to spoléhají i někteří ze studentů, kteří odmítají vakcinaci. „Očkovat se prostě nebudu a testy platit taky ne. Pokud je nás na kolejích polovina neočkovaných, nemají dostatek lidí na to, aby to stíhali denně kontrolovat a vymáhat,“ řekla deníku Echo24 jedna ze studentek z univerzit, které hlásí nejnižší proočkovanost. Nepřála si být jmenována, redakce však její identitu zná.

Platnost antigenních testů se od 1. listopadu zkrátila ze tří dnů na 24 hodin a přesnějších PCR testů ze sedmi dnů na 72 hodin. Studenti mají také možnost podstoupit rychlý antigenní test přímo na místě. Cena PCR testu je v současnosti maximálně 814 korun, za antigenní pak lidé zaplatí maximálně 201 korun.