Pokud půjdeme do koalice, budeme drahou nevěstou. Tak nastavil svou cenu šéf hnutí Jsme rodina Boris Kollár, který se pro vítěze voleb Igora Matoviče a jeho stranu Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti stane nepostradatelným partnerem při cestě za ústavní většinou. Kdo je však výstřední slovenský milionář Kollár, který se nepovažuje za politika a který podle svých slov bojuje proti oligarchům i když jím sám je?

Kollár se v politice pohybuje více jak deset let. V roce 2010 kandidoval do parlamentních voleb za stranu Unie-strana pro Slovensko, která však u voleb propadla a připsala si jen 0,7 procenta. V roce 2015 přejmenovává subjekt Strana občanů Slovenska (SOS) na Jsme rodina a hlásí se ke konzervativním hodnotám a ochraně rodiny.

Právě kvůli těmto tématům je Kollár často vystaven posměškům ze strany svých politických oponentů. Šéf hnutí má totiž s devíti partnerkami již deset dětí. Složitosti se svými potomky několikrát popsal v rozhovorech pro slovenské média. „U dárků se s jejich matkami dohodnu. Ony moc dobře vědí, co děti chtějí a já to finančně vyřeším,“ řekl Kollár Hospodárským novinám na otázku, jak se například připravuje na vánoční svátky.

Kollár se pak do voleb 2016 po vzoru Andreje Babiše profiloval jako nepolitik, který chce zatočit s oligarchií v politice. Ve stejném roce dostává od voličů 6,62 procenta hlasů a stal se tak překvapením, když pronikl do parlamentu se ziskem 11 křesel. Ve volebním období zůstala strana v opozici, přesto musela řešit své staré závazky z roku 2012. Tehdy straně SOS vznikl dluh ve výši 300 tisíc eur a zaplatit ho musela strana Jsme rodina. Kvůli sporům pak tři poslanci opustili klub.

Pro opozici a také pro vládní strany bylo hnutí neřízenou střelou. Několikrát, podobně jako Kotlebova strana Lidová strana Naše Slovensko, hlasovala pro vládní předlohy. Tím si vysloužila od ostatních stran odstup a nálepku vládních podporovatelů. To potvrdil i na posledních schůzi, kdy hlasoval s koalicí pro 13. důchod pro penzisty.

Jako témata Kollár vytáhl nejrůznější sociální balíčky, kterým se chce věnovat, i v případné vládě Igora Matoviče. Jako svou cílovou skupinu považuje důchodce a mladé lidi, kdy ve svém programu cílil na výstavbu tisíce nájemních bytů. Slevy na cestování vlakem Kollár odmítá zrušit, podle něj se však musí najít oblasti, kde musí dojít ke škrtům. Kromě výstavby bytů chce zrušit doplatky na léky pro matky s dětmi do 6 let a žádá také amnestii na exekuce. V nové vládě také požaduje silový resort, mezi který patří ministerstvo vnitra nebo obrany.

Šéf hnutí také několikrát vytáhl téma migrantů, kdy například uvedl, že se stát nejdříve musí postarat o své děti a až poté o cizince. Kritiku Kollár schytal i za ukotvení strany Jsme rodina v europarlamentu, která se přidala do pravicového Hnutí pro Evropu národů a svobody, kterou vede Matteo Salvini. V posledních eurovolbách však Kollárovo hnutí propadlo a v současné době nemá žádného europoslance.

Možný budoucí premiér Igor Matovič bere Kollára jako jasného partnera a po pondělním jednání uvedl, že s ním vždy počítal. Pokud se strany spojí v koalici tak voliči mohou očekávat několik jasných hranic, kam se hnutí Jsme rodina neposune. „Červenou čarou jsou etické otázky jako LGBT, adopce dětí homosexuálními páry. To jsou pro nás absolutně nepřijatelné věci,“ uvedl Kollár.

Kollár vstupoval do politiky jako známý podnikatel. S podnikáním začal podle jeho slov už před rokem 1989, kdy vydělal své první miliony. „V roce 1988 jsem podal inzerát, že prodám počítač. Ozvalo se mi 10 státních firem. Dohodl jsem se s jedním podnikem z Martina na konkrétním modelu. Vycestoval jsem do západního Německa a koupil ho ta za 200 tisíc tehdejších korun,“ uvedl pro server Aktuality.sk své tehdejší začátky v byznysu. Počítač pak podnik koupil na fakturu za milion korun. Podobný postup zopakoval ještě několikrát.

V minulosti se na téma jeho podnikání objevily informace, že si ho tehdejší zpravodajská služba vedla jako objekt sledování, kdy důvodem měly být jeho kontakty na mafiánské podsvětí. Kollár se však po pádu komunismu velmi rychle zorientoval a v podnikatelské sféře pokračoval i nadále. V devadesátých letech se vrhl na provoz lyžařských vleků a hotelů. Angažoval se také v mediální sféře, kdy se stal vlastníkem rozhlasové stanice Fun Radio.