Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25.000 korun. Původně vláda oznámila, že budou dostávat 15 tisíc měsíčně. Navíc podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik dalších podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180.000 korun. Stát také schválil pravidla kurzarbeitu. Bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března až do konce dubna.

O schválení programu na dnešním jednání kabinetu informovalo ministerstvo financí. Původně zamýšlel úřad vyplácet podnikatelům 15.000 korun měsíčně.

Program, který MF nazvalo Pětadvacítka, bude podle úřadu spravovat finanční správa. Cílem je, aby žadatelé získali peníze během dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěnými před finančními úřady. Formulář zveřejní správa do 3. dubna.

Žádosti začne správa přijímat a následně vyplácet peníze poté, co bude dokončeno schválení návrhu. MF to očekává nejpozději do 12. dubna. Návrh je předkládán formou zákona, Sněmovna o něm bude jednat 7. dubna ve stavu legislativní nouze.

„Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze budou vypláceny za období od 12. března do konce dubna.

O žádost může požádat OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Jde tedy podle MF například o živnostníka, samostatného zemědělce, autora nebo umělce, znalce, tlumočníka, veterináře, lékaře, poskytovatele zdravotní péče, architekta nebo daňového poradce. Činnost musí přitom podnikatelé vykonávat jako hlavní.

Další podmínkou je, že podnikatel vykázal v období od ledna do března meziroční pokles hrubých tržeb alespoň o deset procent. V případě, že podnikatel začal s podnikáním později než v lednu 2019, tak se ke srovnání použijí první tři měsíce od zahájení jeho podnikání. Nejzazším možným srovnávacím obdobím je prosinec 2019 až únor 2020.

Zároveň by měl podnikatel podle podmínek programu dosáhnout za loňský rok hrubých příjmů alespoň 180.000 Kč. V případě, že nepodnikal celý rok, tak v přepočtu alespoň 15.000 Kč měsíčně.

Schillerová na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády informovala, že o peníze může žádat i OSVČ, která vykonávaná činnost jako vedlejší. Je to možné ale pouze v případech, kdy podnikatel měl nárok na výplatu invalidního důchodu, byl mu přiznán starobní důchod nebo měl nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně pečovala o potřebnou osobu.

Dále upozornila, že nárok na peníze nebudou mít živnostníci, kteří pobírají například nemocenskou nebo dávky v nezaměstnanosti. Řada živnostníků se v posledních dnech podle informací z tisku hlásila na úřady práce.

Pravidla kurzarbeitu

Vláda dnes také schválila pravidla kurzarbeitu. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39.000 korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29.000 korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy.

„Definitivně jsme schválili parametry a podmínky programu Antivirus (s kurzarbeitem), který bude startovat 1. dubna,“ uvedla Maláčová.

Podporu je možné získat za období od 12. března, kdy začal platit nouzový stav. Program má zatím trvat do konce dubna. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun. Celkové náklady do konce dubna by tak mohly činit přes tři desítky miliard. Podle ministryně může případně vláda rozhodnout o prodloužení programu podle vývoje situace.

Vláda se zavedením kurzarbeitu souhlasila minulé pondělí. Původní návrh počítal s pěti body. Schválená verze má body dva. „Opticky program zjednodušujeme. Do režimu A spadají lidé, kteří byli umístěni do karantény a zaměstnavatelé jim platí náhrady za prvních 14 dní, a také podniky, které jsme zavřeli. V režimu B jsou firmy, které mají snížený odbyt zboží nebo služeb, mají problémy s tím, že jim ve větším množství nepřicházejí zaměstnanci, nebo jim chybí subdodávky,“ popsala Maláčová. Dodala, že příspěvky na mzdy od státu mají bránit propouštění.

Jakmile podniky podle Maláčové mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Peníze od státu dostanou jen zaměstnavatelé, kteří dodržují zákoník práce. Získají ji na mzdu lidí, kteří nejsou ve výpovědi a za které platí odvody, dodala ministryně.

Fungující firmy, které nyní platí zaměstnancům 100 procent mzdy, ale kvůli koronaviru se potýkají s poklesem výnosu nebo produkce, budou mít nárok na kompenzaci mezd prostřednictvím kurzarbeitu. Konkrétní podmínky pro čerpání podpory do pondělí 6. dubna připraví ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministryně financí Schillerová a ministryně práce Maláčová. Nastavení opatření není podle ministra zatím stanoveno. Nárok na úlevu by ale měly mít firmy, které zaznamenaly pokles výnosu nebo produkce o 30 procent a drží si zaměstnance, kterým platí plné mzdy. Měly by nárok na kompenzaci mezd v řádu 20 procent, řekl Havlíček.