České děti by mohly na internetu dávat souhlas se zpracováním svých osobních údajů bez souhlasu rodičů už od 13 let. Takto nízký věk navrhuje ministerstvo vnitra v zákoně o zpracování osobních údajů, který musí v nejbližší době schválit nová sněmovna. Česko přitom mohlo hranici nastavit až na 16 let věku. Ta by podle kritiků bylo z důvodu ochrany dětí vhodnější.

„Původně Evropská komise navrhla 13 let, nicméně na popud některých států nakonec zvolila možnost zpřísnění až na 16 let věku dítěte. Česká republika v rámci národní legislativy navrhuje 13 let jako dostatečnou hranici pro vyjádření souhlasu dítěte v souvislosti s nabídkou služeb informačních společnosti. Vycházíme přitom z původního návrhu komise, z úpravy v USA, kterou se původně EK inspirovala, a z praxe jiných států,“ uvedl pro Echo24 Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra.

Zákon implementuje novou evropskou směrnici nazvanou Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (známou pod zkratkou GDPR), která začne platit od 25. května příštího roku. Směrnice se dotkne úplně každé firmy, úřadu či instituce, která se pohybuje ve virtuálním prostoru a pracuje s osobními údaji – to je prakticky každý.

Hranice, od kdy mohou děti a mladiství dávat sami svůj souhlas, přitom hraje velkou roli pro velké technologické firmy, jako je například Facebook, Instagram či Google. Ty totiž veškeré osobní údaje, které člověk na internetu uvede, využívají k cílené reklamě. Právě k tomu přitom souhlas potřebují. Krátoška ale upozorňuje, že Česko nebude s hranicí 13 let věku žádnou výjimkou. „V členských státech bude podle dosud dostupných informací použita hranice 13 let (8x), 14 let (3x), 15 let (1x) i 16 let (6x),“ dodal mluvčí vnitra.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který bude v Česku na dodržování evropské směrnice dohlížet, by preferoval vyšší hranici. „Úřad se kloní k věkové hranici pro používání služeb informační společnosti, kam se zahrnuje i Facebook, na 16 let. Důvodem je odpovědný přístup k ochraně osobních údajů dětí, které jsou podle nás zranitelnou skupinou a zasluhují zvláštní ochranu, protože si jsou méně vědomy rizik, důsledků a svých práv ve vztahu ke zpracování osobních údajů,“ uvedl pro server Echo24 tiskový mluvčí úřadu Tomáš Paták.

„Věk 13 let je dle našeho názoru příliš nízký. Východisko pro danou úpravu spatřujeme v § 34 občanského zákoníku (15 let) nebo v § 37 téhož zákona (16 let). Nevidíme důvod pro odchylnou úpravu od obecného režimu, který zřejmě bude v EU převažovat,“ napsal v připomínkách tehdejší místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Krátoška potvrdil, že ministerstvo vnímá i názory některých resortů, které považují hranici 13 let za příliš nízkou a požadují její zvýšení na 15 let. „Jedná se však o velmi obecnou až politickou otázku, proto rozhodnutí bude s největší pravděpodobností ponecháno vládě,“ dodal s tím, že pokud do 25. května 2018 nebude přijata česká adaptační legislativa, začne zatím platit původní hranice stanovená obecným nařízením na 16 let.