Vláda podle analýzy uskupení Rekonstrukce státu navrhla pod záminkou unijních pravidel ochrany soukromí (GDPR) významné omezení svobodného přístupu k informacím. Podle kabinetu mají opatření jen napravit nedostatky z práce nebo snížit administrativu. Návrh má mimo jiné obecně vyloučit zveřejnění jakýchkoliv údajů, které by mohly ohrozit ochranu utajovaných informací a zájmy ČR v zahraničí. Úřady by podle analýzy, kterou má ČTK k dispozici, mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU.

„Navržená výjimka by například znemožnila jakkoli poskytovat informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo nebo jakýchkoli dalších kauz včetně případného řízení o uprchlických kvótách,“ uvedli v analýze právník Petr Bouda a spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Výjimky byly podle analýzy formulovány velmi široce a umožňují vyloučit poskytnutí prakticky jakékoliv informace.

Na skutečnost, že některá opatření směřují nad rámec unijních pravidel GDPR, poukázal i předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Podle něj se ministerstva pokusila do souvisejícího zákona „propašovat nějaké drobné miny, které mají směřovat někam jinam než k ochraně osobních údajů“. Pirátský poslanec Ondřej Profant řekl Mladé frontě Dnes, že navrhne v souladu s požadavky Rekonstrukce státu téměř všechna omezení práva na informace z předlohy vyškrtnout.

Zákon o přístupu k informacím by se podle vládního návrhu jednoznačně neměl vztahovat na poskytování údajů o trestním řízení s výjimkou rozsudků. Podle analýzy je to v rozporu s verdiktem Nejvyššího správního soudu, podle něhož je třeba přezkoumávat zájem na neposkytnutí informace. Vláda změnu zdůvodnila potřebou účinnější ochrany spravedlivého procesu s odkazem na loňské usnesení Sněmovny a omezením administrativy.

Výjimku kvůli ochraně zahraničních zájmů ČR zdůvodnila vláda potřebou neprozrazovat okolnosti diplomatických vyjednávání nebo sjednávání dohod. Podle analýzy je to ale obsaženo už v zákoně o utajovaných informacích.

Neposkytování informací z řízení o porušení závazků ČR vůči EU vláda zdůvodnila tím, že to umožňuje judikatura Soudního dvora EU a také snahou snížit administrativu s odmítáním žádostí o tyto informace. Podle analýzy ale ustanovení neponechává žádný prostor k posouzení, zda by poskytnutí informace způsobilo nějakou újmu nebo by naplňovalo veřejný zájem. „Šlo by tak zřetelně o protiústavní omezení práva na informace,“ tvrdí autoři analýzy.