Zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců Senát ve středu zamítl. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude. Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do sněmovny. Nejvíce by klouzavý mandát ocenili Piráti, kteří dlouhodobě odmítají souběh funkce poslance a člena vlády. Podle poslance Mikuláše Ferjenčíka koaliční Starostové nedodrželi své slovo, když hlasovali proti přijetí.

I v případě, že by ústavní novela byla přijata, kvůli přechodnému ustanovení by byla účinná až od dalšího volebního období. V tom by potenciální novela nejvíce pomohla Pirátům, kteří počítají s účastí ve vládě a do sněmovny by tak za každého člena vlády mohl přijít náhradník.

I šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 už dříve potvrdil, že právě klouzavý mandát je prioritou jeho strany. „Klouzavý mandát je dlouhodobě naší prioritou, slíbili jsme ho voličům také ve společném volebním programu se Stan. Nadále ho tak prosazujeme a budeme se zasazovat, aby byl platný již v tomto období,“ řekl Bartoš. Piráti dlouhodobě odmítají souběh funkce poslance a člena vlády.

Proti rozhodnutí Senátu se ohradil i končící pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. „Tohle mě zklamalo. Se Starosty jsme si podali ruku na schválení dobrovolného klouzavého mandátu. Protlačili jsme to sněmovnou a teď to Senát i hlasy Starostů zamítl. Boj proti hromadění funkcí nevzdáme. Další pokus bude vyjednávání programového prohlášení vlády,“ napsal Ferjenčík na Twitteru.

Tohle mě zklamalo. Se Starosty jsme si podali ruku na schválení dobrovolného klouzavého mandátu. Protlačili jsme to sněmovnou a dnes to Senát i hlasy Starostů zamítl. Boj proti hromadění funkcí nevzdáme. Další pokus bude vyjednávání programového prohlášení vlády.

— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) October 26, 2021

„Řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu,“ uvedl senátní zpravodaj předlohy Zdeněk Hraba (STAN). Mohlo by se podle něho stát, že v dolní komoře by zasedalo například 197 poslanců a tři náhradníci. Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na to, že zatímco poslanci skládají slib podle ústavy, náhradníci by skládali slib podle zákona o sněmovním jednacím řádu. „Náhradníci by nebyli ani ústavními činiteli,“ míní.

Vyvstala by podle Canova otázka, zda by tito členové dolní komory mohli hlasovat o ústavních zákonech. Ústavní novelu senátor označil za legislativní zmetek.

Pro zamítnutí poslanecké ústavní novely hlasovalo v souladu s doporučením výborů 52 ze 71 přítomných senátorů. Prováděcí změnu sněmovního jednacího řádu a volebního zákona pak horní komora zamítla hlasy 51 ze 70 přítomných členů.