Dopis, v němž skupinka českých katolíků žádá papeže Františka, aby neprodlužoval mandát pražskému arcibiskupovi kardinálu Dominiku Dukovi, vyvolal řadu otázek ohledně dalšího Dukova působení a církevních pravidel. Ty každému katolickému biskupovi, který dosáhne věku 75 let, nařizují, že musí na svůj post podat demisi. Předpis ale současně Dukovi ukládá povinnost do Vatikánu poslat žádost o prodloužení mandátu. Jak rozhodne papež, není aktuálně jasné.

„Pokud vím, tak pan kardinál dovrší pětasedmdesáti koncem dubna. Čili to je ten termín, kdy by takový dopis měl do Říma poslat. To dokonce vyplývá z církevního práva. Není jiná možnost, než takový dopis napsat. To není zdvořilost, to je přímo předpis římského, kanonického práva,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Rozhodnutí Vatikánu podle něj v současné době nelze odhadnout. „Víte, že tento papež má rozhodnutí, která jsou často nekonvenční. Můžeme tedy přihlížet ke zvyklostem, ale opravdu, natolik, kolik toho vím, tak obě varianty připadají v úvahu,“ připouští Zeman.

„Je pokorně připraven na obě varianty“

Na otázku, zda Duka chce v pozici hlavy českých katolíků setrvat, mluvčí odvětil, že kardinál má pro tuto příležitost připravenou odpověď, že „je pokorně připraven na obě varianty“. Duka už nyní nedělá žádná zásadní rozhodnutí pro případ, že by se papež rozhodl jeho mandát neprodloužit. „Takovéto strategické koncepční změny nechává na svého případného následovníka,“ prozradil Zeman.

Kanonické právo udává, že papež demisi církevního činitele přijmout nemusí. Stalo se tak třeba v případě Dukova předchůdce Miloslava Vlka, jemuž papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 o dva roky prodloužil.

V případě, že by Dominik Duka v pozici pražského arcibiskupa skončil, je na Vatikánu, aby jmenoval jeho nástupce. „Pražský stolec už i v minulosti zažil tzv. sedis vacanci, tedy uprázdněné místo, na které z politických důvodů nebyl po dobu několika let nikdo jmenován, ale samozřejmě teď není taková mimořádná situace, takže není důvod někoho nejmenovat,“ vysvětluje mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman.

U výběrového procesu nového arcibiskupa má velké slovo papežský nuncius, neboli velvyslanec. Ten se radí jak s církevními představiteli, tak s laiky. „Pak předloží nějaký seznam jmen a v Říme ten seznam jmen schválí. Pak se ptají kandidátů, jestli mají zájem. Oni taky mohou odmítnout, což se v minulosti už stalo. A když ten člověk souhlasí, tak ho papež jmenuje. Je to standardní proces, který probíhá v každé zemi,“ přibližuje postup Zeman.

Dopis katolických laiků

Dopis papeži Františkovi, aby kardinálu Dukovi neprodlužoval mandát, zaslala skupina českých katolických laiků. Někteří věřící si to nepřejí, uvedl jeden ze signatářů dopisu Jan Bierhanzl. V dopise kritizují zejména údajné „hnědnutí“ katolické církve pod vedením kardinála Duky a vyzývají papeže, aby jmenoval někoho nového. Dopis za podpory několika kněží podepsalo asi 100 lidí.  

Církev podle svých slov nechápou jako mocenskou hierarchickou strukturu, ale jako společenství lidí. „Máme trošku pocit, že v českém kontextu, a nejen v českém, se církev stala jen tou zkostnatělou institucí. „My chceme probudit a povzbudit běžné věřící, laiky, aby se víc zapojovali do chodu církve a nebáli se nějak ozvat,“ uvedla na dotaz Echo24 jedna z autorů Hana Blažková. Pisatelé rovněž na středu od 10 hodin chystají před Arcibiskupským palácem happening. 

Arcibiskupství v reakci uvedlo, že kardinál Duka dopis nečetl a nemá zájem ho komentovat.

Duka a papež František se názorově rozcházejí

Kardinál Dominik Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za některé své názory či za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Měl blízko k exprezidentovi Václavu Klausovi, dlouhodobě dobré vztahy má i s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.

V roce 2016 společně domluvili majetkové vyrovnání katolické církve a Pražského hradu a Zeman kardinálovi téhož roku 28. října udělil nejvyšší státní vyznamenání. Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech. Několik desítek lidí poté v otevřeném dopise kritizovalo údajné symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem. Označovali Dukovo vystoupení za politické gesto či kalkul. Pražské arcibiskupství takovou kritiku odmítlo.

Pozorovatelé rovněž poukazují na fakt, že stávající papež reprezentuje liberálně levicový proud, který úplně nekoresponduje s Dukovým hodnotovým zakotvením.