Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. V reakci na to požádal premiér sněmovnu o předčasné volby na 15. října. To mu poslanci následně odmítli.

Návrh zákona o brexitu dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.

Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.

„Předčasné volby se musí konat,“ tvrdil Johnson, ale prohrál

Návrh zákona, který ve středu schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.

Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. „Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ řekl a dodal, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“. Tento kalkul mu ale nevyšel a poslanci dnes jeho návrh na uspořádání předčasných voleb odmítli. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298.

„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“ podle jedné z Andersenových pohádek.

Snaha o vypsání předčasných voleb je podle Corbyna „cynický krok cynického premiéra“ a „falešná hra“, která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený ve středu Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

DÁLE ČTĚTE: Johnson utrpěl porážku, parlament chce bránit brexitu bez dohody, ve hře jsou i nové volby