Zákazy zahalování tváře v Evropě

V Dánsku začíná platit zákaz zahalování tváře na veřejnosti

Zákazy zahalování tváře v Evropě
V Dánsku začíná platit zákaz zahalování tváře na veřejnosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Dánsko rozšiřuje řady evropských zemí, které zakazují nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci dánského parlamentu letos v květnu. Dánská vláda zdůraznila, že opatření není namířené proti žádnému náboženství. Nejvíce se ale dotýká ženských muslimských oděvů, píše agentura AP.

Dánští poslanci zákon schválili poměrem 75 hlasů ku 30; dalších 74 zákonodárců se hlasování zdrželo. Zákon, který vstoupí v platnost 1. srpna, podle dánské vlády nezakazuje nošení šátků, pokud nezakrývají obličej, turbanů ani židovských jarmulek. Dánsko tak bude šestou zemí, která zakázala zahalování obličeje na veřejnosti.

Dotýká se ale například oděvů, které nosí muslimky z konzervativních rodin, tedy burky či nikábu. Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen již dříve řekl, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“ a že „je neuctivé skrývat svou tvář během interakcí ve veřejném prostoru“. Jen málo muslimek v Dánsku ale takovýto oděv používá, konstatovala agentura AP.

Zákon povoluje, aby si občané zahalovali obličej, pokud k tomu mají „zřetelné důvody“, jako je například mrazivé počasí. Zakrývat obličej si mohou také v případě, že tím plní jiné zákonné nařízení, jakým je například používání motocyklových helem.

Za porušení pokuty i vězení

Lidé, kteří zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (tj. 3460 Kč). Při opakovaném porušení zákona hrozí pokuta až do výše 10.000 dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.

Jako první v Evropě zakázala zahalování obličeje na veřejnosti Francie. Podobná či stejná opatření poté přijaly Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemsko či Bulharsko.

Čtěte také: Dánsko rozhodlo. Zakáže nošení burky, nikábu a další zahalování obličeje

Dánsko v těchto zákonech navazuje na Francii, Belgii i jiné evropské státy

Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti byla v dubnu 2011 Francie. Již v roce 2004 parlament odhlasoval obsahově stejný zákon, ale s působností pouze na veřejných školách.

Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu, se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku.

Zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách, schválil letos v červnu norský parlament, ve stejný měsíc schválil nizozemský parlament zákaz zahalování tváře ve školách, nemocnicích či v prostředcích hromadné dopravy, který začne platit od 1. ledna 2019.

ČTĚTE TAKÉ: V Nizozemsku schválili zákaz zahalování tváře na veřejným místech

Ve Švýcarsku platí zákaz v některých regionech a městech. V Německu se restrikce týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže. V Bosně, kde tvoří asi 40 procent bosenského obyvatelstva muslimové, platí zákaz nošení hidžábu ve všech prostorách justičních orgánů.

V Itálii sice neexistuje specifické nařízení o nošení muslimského závoje, ale zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu.

Rakousko: zákaz zahalování tváře v rámci „integračního balíčku“

Rakouský parlament loni schválil zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu, bylo součástí „integračního balíčku“, který také konkretizovalo způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžovalo agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek.

USA a Turecko naopak předpisy uvolňují

Americká armáda naopak loni uvolnila předpisy týkající se uniforem. Nově například povoluje ženám nosit hidžáby, ovšem s podmínkou, že budou z nehořlavého materiálu.

Také v Turecku jsou zákazy rušeny. Nošení šátků ve veřejných institucích bylo v zemi zakázáno v roce 1980 ve snaze omezit rostoucí vliv islámu. Od nástupu islámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem se zákaz postupně rušil s poukazem na to, že jde o autoritářský pozůstatek minulosti.

Burka je jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu, často ji nosí muslimky v Afghánistánu či Pákistánu. Nikáb je jedno nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu (Saúdské Arábii, Jemenu, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech) a v Pákistánu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

30. července 2018