Josef se zaječíma ušima, trampové ve fotografii, příběh ostrý jako břitva
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Josef se zaječíma ušima
Josef (Miroslav Krobot) je spisovatel, který získá mimořádný sluch v podobě zaječích uší – umožní mu „slyšet“ myšlenky jiných lidí. Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči. Když mu pak jeho přítelkyně oznámí, že s ním čeká dítě, Josef ví, že je to jeho poslední šance narovnat rodinné vztahy.
Muž se zaječíma ušima, režie: Martin Šulík, premiéra: 12. 8. 2021.
Magická hudba v Dobrši
Dobršská brána nabídne osvěžující vhled do světa soudobé hudby v kouzelném prostředí pošumavské Dobrše. Festival zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou. V letošním programu jsou zastoupeny evropské hvězdy světového formátu v oboru bicí a perkuse.
Mezinárodní hudební festival Dobršská brána, Dobrš, 13.–14. 8. 2021.
Zahradní slavnost Tyjátrfest
Tyjátrfest – letní zahradní slavnost pro všechny generace s divadlem, hudbou a tanečníky proběhne tradičně na kutnohorském předměstí Kaňk. Na scéně zahradního divadla Václava Veselého se budou střídat herci Túlavého divadla ze Slovenska, divadel Do Houslí a SemTamFór z Moravy a Myš & Maš či Rinas company z Čech.
Tyjátrfest, Kutná Hora, 13.–14. 8. 2021, tyjatrfest.cz.
Trampové ve fotografii
Fotograf Libor Fojtík (nar. 1977) pochází z trampské rodiny a stal se součástí řady komunit v Čechách i na Moravě. Fotografoval řadu výrazných osobností tohoto hnutí, ale nemapuje a nezaznamenává zmíněnou komunitu lidí čistě reportážním způsobem. Tento fotografický cyklus je výsostně uměleckým projektem.
Libor Fojtík – Trampové, Leica Gallery, Praha, do 12. 9. 2021.
Melancholický román o životě a smrti
Co je těžší? Zůstat na místě, nebo být stále v pohybu? Je každý svého štěstí strůjcem? Román italského spisovatele Sandra Veronesiho Kolibřík klade čtenáři řadu otázek. Všechny se nějak dotýkají ironie lidského osudu, pomíjivosti životů i snahy zajistit, aby se chvíle, jež jsme prožili, tak lehce neztratily.
Sandro Veronesi: Kolibřík, přeložila Alice Flemrová, Odeon, 344 str.
Příběh ostrý jako břitva
Dvě sestry, které o sobě nevěděly. Naleznou k sobě cestu až v dospívání, ale utvoří se mezi nimi silné pouto. Pak jde každá svou cestou, z jedné je profesorka, druhá střídá nekvalifikovaná zaměstnání. Setkávají se znovu, když mladší Adriana v noci zazvoní u domu své sestry a drží v náruči dítě.
Donatella Di Pietrantonio: Návrat do Borga Sud, přeložila Marina Feltlová, Argo, 200 str.
Osudový vztah podle Agathy Christie
Královna napětí v roce 1948 vykreslila působivý a tragický psychologický příběh. Hugh Norreys, jehož nehoda upoutala na invalidní vozík, se ocitá v městečku St Loo, kde vrcholí předvolební boj. Potkávají se tu různé společenské vrstvy, ale nade vším se tyčí místní zámek s jeho obyvatelkami…
Agatha Christie (pod pseudonymem Mary Westmacott): Růže a tis, přeložil Jan Čermák, Ikar, 256 str.
Důvěrně známá krajina
Výstava Ireny Armutidisové v Národním zemědělském muzeu je věnována krajině – neokázalé, s citem kultivované, téměř banální. Fotografka se tematicky a formálně dotýká světelných a atmosférických jevů v krajině a minimalizuje ji na základní tvary, pracuje se strukturou, plochou, barvou, atmosférou a náladou.
Portrét krajiny, Národní zemědělské muzeum, Praha, do 29. 8. 2021.