K návratu žáků prvního stupně základních škol přes avizované vládní sliby nedošlo a pro nejmenší žáky, ale i například ty ze závěrečných ročníků, tak zatím na neurčito pokračuje distanční výuka. Pokračování však bude podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého znamenat problém. „Distanční výuka nemůže plně nahradit například sociální vazby a interakce,“ řekl deníku Echo24. Podobně jako zástupci dalších asociací je však rád, že vláda nakonec jasně řekla, že školy neotevře.

Pokračování distanční výuky bude podle Černého, předsedy asociace a ředitele klánovické základní školy, představovat problém hlavně při vzdělávání nejmenších dětí. Naopak lépe ji zvládnou vyšší ročníky. Distanční výuka se podle něj sice stále zlepšuje, nahradit tu klasickou ale dlouhodobě nezvládne.

Na tom, že by se měly co nejdříve vrátit nejnižší ročníky základních a závěrečné ročníky středních škol, se shodují i zástupci dalších asociací. Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové může být současná situace problém pro přípravu maturantů ke zkouškám. Upozornila, že studenti i v minulém školním roce přišli o značnou část prezenční výuky v druhém pololetí a nyní byli ve většině regionů ve škole jen v září, než hygienici střední školy zavřeli.

Černý by se přimlouval, až to situace dovolí, za co nejčasnější návrat žáků prvních dvou ročníků a také posledního ročníku základních škol. Právě ti nejmladší jsou v běžném režimu nejvíce odkázaní na individuální pomoc učitelů, což nyní suplují v určité míře i kvalitě jejich rodiče. Vyšší ročníky zvládají tuto výuku sice lépe, v ohrožení jsou však žáci devátých tříd, kteří se chystají na přijímací zkoušky na střední školy.

Za problematickou označila online výuku prvních dvou ročníků základních škol také ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová, rodiče musí v takovém případě suplovat učitele, prezenční výuku navíc dlouhodobě nenahradí. „Vždycky je to náhražka,“ řekla deníku Echo24 Dluhošová.

Výuka nyní probíhá na většině škol v omezeném režimu. „Učitelé se soustředí především na český jazyk, matematiku, nebo angličtinu,“ popsal situaci Michal Černý. Je podle něj jasné, že různé školy k této formě výuky přistupují odlišně, což se týká i přístupu jednotlivých žáků. Zůstává však pozitivní ohledně zapojení stále většího množství žáků do výuky, která nefunguje v běžném režimu už od března. Školám se prý daří postupně dovybavovat jednotlivé domácnosti potřebnou technikou pro výuku na dálku.

„Myslím si, že polovička (základních škol) to dělá plus minus dobře,“ odhaduje. Naopak možná až čtvrtina z nich má podle Černého problémy. Černý uvítal, že ministerstvo zdravotnictví ve věci pokračující online výuky vydalo minulé úterý konečné stanovisko. Do avizovaného otevření základních škol už přitom zbývaly pouhé dny. Překvapen ale není, rozhodnutí je podle něj třeba respektovat, ať už je jakékoli. Na tom se shodli i zástupci dalších zmiňovaných asociací, kteří nejistotu kolem dalšího fungování škol kritizovali.

Plaga představil plán priorit při otevírání škol

Ačkoliv vládní představitelé v průběhu října slibovali, že se žáci prvních stupňů základních škol do lavic vrátí 2. listopadu, své slovo nedodrželi. Minulý pátek na svém mimořádném jednání vláda rozhodla, že výuka bude na všech typech škol v tuzemsku probíhat i nadále distančně. Prodloužena byla také další restriktivní opatření, například omezení shromažďování osob, zákaz nočního vycházení či uzavření vysokoškolských kolejí. Vláda od 2. listopadu navíc uzavřela i speciální školy.

Školy se budou otevírat na základě vývoje epidemie koronaviru, řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). V pátek na tiskové konferenci vlády zaznělo, že do konce listopadu nelze očekávat žádný průlom. Za prioritu nicméně rezort považuje zahájení prezenční výuky v 1. a 2. třídách základních škol, následně obnovení provozu speciálních škol a otevření závěrečných ročníků základních a středních škol.