Imunolog a šéf Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší odhaduje, že Česko bude moct považovat za úspěch, pokud do konce roku bude mít do 10.000 obětí nového typu koronaviru. Volné promořování by podle něj mohlo mít za následek asi 50.000 mrtvých. Ostře se vyhradil také vůči odborníkům, kteří často nemají zkušenosti z epidemiologie a přesto se vyjadřují negativně vůči nutnosti opatření.

„To, v jaké situaci jsme teď, je hrozné. Opravdu nepochopitelné, jak se to mohlo stát, že z toho premianta jsme najednou tím úplně nejhorším na světě,“ prohlásil v rozhovoru v České televizi.

Hořejší odhaduje, že na vrchol krize se Česko dostane někdy kolem půlky listopadu. „Moje předpověď je, že do měsíce tady bude několik tisíc dalších mrtvých, a do konce roku, jestli jich bude jenom deset tisíc, tak do bude obrovský úspěch,“ řekl. Podle sobotních statistik, tedy v čase, kdy byl rozhovor vysílán, stoupl počet obětí s covidem v Česku přes 2000. Hořejší dále varoval, že nemoc se může závažně dotknout i mladších lidí, kteří jsou statisticky v menším ohrožení.

Zkritizoval také ty, kteří vystupují proti opatřením a chtějí naopak nechat nemoci volný průběh, takzvaně populaci promořit. Při tom poznamenal, že podobné, naznačené názory zaznamenal i u předních českých ekonomů, kteří by podle něj radši nechali zemřít „neproduktivní“ důchodce, než aby zavírali ekonomiku země.

„Oni sice říkali, že ‚budeme selektivně chránit ty ohrožené skupiny, ty ostatní, tam to nemusíme nijak řešit‘, jenže ono to nejde udělat,“ řekl. Do rizikových skupin podle něj spadá v ČR asi dva a půl milionu lidí, což je počet, který vyselektovat nejde. Pokud je navíc smrtnost nemoci kolem jednoho procenta, tvrdí, i jedno procento by znamenalo u nakažení 5 milionů lidí asi 50.000 obětí. K ekonomickým škodám by pak došlo tak jako tak, v případě promoření by podle něj navíc byly ještě horší. Za jediné řešení považuje očkování. Hořejší se o svém odporu ke strategii promořování vyjádřil už v dubnu, psali jsme o tom zde.

Hořejší si také postěžoval na lékařské odborníky bez zkušeností v epidemiologii, kteří vystupují v médiích proti opatřením a zlehčují závažnost pandemie. „Hodně lidí si myslí, že za to může vláda, ministr zdravotnictví nebo samotný Babiš, ale já jsem vždycky říkal, že hroznou vinu na celé té situaci mají právě někteří ti nezodpovědní, mediálně populární lékaři, kteří několikrát vystoupili s několika otevřenými dopisy a nějakými peticemi, které kritizovaly vládu za to, že dělá ta opatření, která jsou zbytečná, zbytečně lidem komplikují život, že to vede k velkým ekonomickým ztrátám, a tohle určitě hrozně přispělo k těm negativním náladám ve společnosti a negativně to ovlivnilo i rozhodování vlády,“ prohlásil.

Jako příklad uvedl rozhovor, který měl v pátek s jedním nejmenovaným členem vlády. „To, co jsem od něj slyšel, to je úplně hrozné, ta vláda byla skutečně úplně neinformovaná,“ řekl. „Pokud byla informovaná, tak lidmi, jako je pan senátor (Jan) Žaloudík, který tomuhle člověku říkal hrozné věci, že celá ta věc je spiknutí nějakých farmaceutických firem a tak dále,“ prohlásil Hořejší.

Jan Žaloudík, někdejší ředitel Masarykova onkologického ústavu, považuje strach z koronaviru za přehnaný. V dubnu upozornil například na to, že na rakovinu v Česku umírá asi 80 lidí denně a obavy z koronaviru jsou proto neopodstatnělé. Psali jsme o tom zde. Za první vlny na nemoc umíralo v průměru jen několik jedinců denně. Nyní, za druhé vlny, ve středu i čtvrtek, přesáhl počet úmrtí s covidem stovku.