Švédsko bylo na počátku koronavirové pandemie dáváno za vzor – na rozdíl od ostatních evropských zemí tu totiž nezavedli přísná celoplošná opatření, aby udrželi ekonomiku v chodu, a přesto se počet nakažených držel na nízké úrovni. S odstupem času se ale ukazuje, že švédská cesta nebyla moudrá, konstatují New York Times. Mrtvých je v severské zemi nakonec v poměru násobně více než u jejích sousedů a padá i ekonomika, všímá si americký deník.

Ve Stockholmu vsadili spíše na rozum občanů než na razantní omezení. Vláda nechala otevřené restaurace, obchody, posilovny, školy nebo dětská hřiště. Oproti tomu Norsko nebo Dánsko zvolily daleko přísnější zavírání. O více než tři měsíce později Švédsko podle serveru Worldometers zaznamenává 5500 obětí koronavirové nákazy. Oproti tomu třeba Spojené státy hlásí 136 tisíc mrtvých, nicméně při přepočtu na poměr k celkovému počtu obyvatel 10milionového Švédska tu zemřelo cca o 40 procent více lidí než v USA. V porovnání s Norskem jde dokonce o 12násobek, Finskem 7násobek a Dánskem 5násobek.

Přidávat se k tomu ale začíná i špatný stav ekonomiky. Švédská centrální banka nedávno snížila svůj odhad, nyní počítá s tím, že ekonomika poklesne o 4,5 procenta. Předtím odhadovala, že ekonomika naopak poroste o 1,3 procenta. Nezaměstnanost také povyrostla, z březnových 7,1 procent na květnových 9 procent. „Celkové škody znamenají, že zotavování se prodlouží a počet nezaměstnaných bude růst,“ konstatovala analytická firma Oxford Economics.

Švédsko tak v zásadě „dohnalo“ své sousedy. Dánská centrální banka očekává, že tamní ekonomika se letos propadne o 4,1 procenta. Nárůst je i u nezaměstnanosti. Ze 4,1 na 5 procent. Někde se dokonce ukazuje, že tvrdá opatření byla v konečném důsledku lepší cestou. Norská ekonomika se dle aktuálních odhadů propadne o 3,9 procenta, což je posun oproti dřívějšímu odhadovanému poklesu 5,5 procenta.

„Oni doslova nezískali nic,“ nechal se slyšet Jacob F. Kirkegaard z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu. „Tuhle ránu si způsobili sami a nemá žádné ekonomické výhody,“ dodal. Podle něj bylo jasné, že k obratu musí dojít, vzhledem k tomu, že i Švédsko je napojeno na mezinárodní obchod, v němž došlo k propadům po celém světě.

New York Times ještě podotýká, že z případu Švédska by si měly vzít příklad Spojené státy a Spojené království. Oba státy přijímaly celoplošná opatření také spíše liknavě a doplatily na to vyšším počtem nakažených i mrtvých.