Na Česko se tento týden přiřítila vlna veder, která už několik týdnů sužují velkou část Evropy. Na přelomu týdne zasáhla Španělsko zpráva o tom, že kvůli horku zemřel zaměstnanec madridských veřejných služeb, kterému zaměstnavatel neuzpůsobil pracovní náplň teplotě atakující 40 stupňů ve stínu. V Česku tento problém přitom řeší nařízení vlády a zákoník práce. Podívejte se, co musí zaměstnavatel zajistit.

Ve Španělsku se o víkendu rozhořela vážná debata o podmínkách pracovníků poté, co v Madridu kvůli přehřátí zemřel šedesátiletý zaměstnanec veřejných služeb. Ten omdlel v pátek kolem 17:30, kdy teplota v hlavním městě dosahovala 40 stupňů ve stínu. Když na místo, kde muž omdlel, dorazili záchranáři, naměřili mu tělesnou teplotu 41,6 stupně, uvádí server El País. Běžná je přitom tělesná teplota okolo 36,5 stupně, horečka bývá označována při teplotě nad 38 stupňů. Ani v nemocnici už muže nedokázali zachránit. Odbory nyní požadují zavedení pracovních protokolů pro práci při extrémních teplotách.

V Česku základní obrysy opatření pro práci ve vysokých teplotách nastiňuje už zákoník práce. „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům,“ uvádí zákoník, nicméně o horku se explicitně nezmiňuje. To upravuje nařízení vlády z roku 2007 a jeho pozdější novely, které vysoké teploty explicitně zmiňují.

Logicky se nařízení vztahuje především na zaměstnání, která jsou vystavena nadměrné teplotní zátěži, jako je například práce v hlubinném dole nebo práce venku při extrémních teplotách. Nařízení ale zároveň stanovuje některá základní pravidla pro práci v kanceláři při velkém horku v létě.

Bezpečnostní přestávky započítané do směny

Česko čekají tento týden tropické teploty, ve středu může být ojediněle až 38 stupňů Celsia. V pátek se mírně ochladí a bude maximálně kolem 30 stupňů, o víkendu by teploty mohly opět vystoupat až ke 35 stupňům, uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vydal výstrahu před vysokými teplotami.

Podle zmíněného nařízení je stanovená teplota pro kancelářské administrativní práce s minimální pohybovou aktivitou 20 – 27 °C. Toto rozmezí je stanoveno pro dny, kdy venkovní teplota nedosahuje extrémních hodnot. Mimořádně teplým dnem se pak myslí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty 30 °C a vyšší. Takový den se hodnotí jako den s extrémní teplotní zátěží i pro pracovníky v administrativě a v kancelářích. A pokud není kancelář vybavena klimatizací, tak teplota v kanceláři může dosahovat i vyšších hodnot, než stanovuje zmíněný limit 20 – 27 °C.

Opatření specifikuje, že při takto velkém teple a při překročení limitu teploty 27 °C se poté každá situace dále posuzuje jako zátěž. Lze sice vykonávat práci, ale jedná se o obtěžující faktor, který ovšem nemá zásadní vliv na zdraví jedince. Pokud ale teplota v kanceláři ještě dále vzroste na 31 °C, tak se to už považuje za podstatnou zátěž organismu a zaměstnavatel je povinen obstarat zaměstnancům takzvané ochranné nápoje.

Za ochranný nápoj během teplých dnů se považuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo jiná voda splňující podmínky, tedy například i pitná voda (volně dostupná z kohoutku). Zaměstnavatel musí zajistit náhradu tekutin podle předpisu, například pro osmihodinovou pracovní dobu a teplotu v kanceláři 34 °C je to 1,62 litru za pracovní dobu. Pokud navíc teplota na pracovišti dále roste a přesáhne 36 °C, tak musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostních přestávek, které se počítají do pracovní doby. Právě o podobné opatření nyní žádají odbory ve zmíněném Španělsku, kde navíc žádají o to, aby měli zaměstnanci veřejných služeb lepší, funkční oblečení, které je před vedrem ochrání.

Jinak hovoří vládní nařízení o klimatizovaných kancelářích, tam jsou jasně stanoveny limity pro nastavení teploty. Klimatizace by měla být nastavena přiměřeně venkovní teplotě, přičemž rozdíl mezi venkovní a regulovanou vnitřní teplotou by neměl přesáhnout 5, maximálně 6 °C. Vyšší rozdíl nadměrně zatěžuje organismus. Ideálně by pak klimatizace měla být nastavená na 22 až 24,5 stupňů, nicméně i v tomto případě za dodržení zmíněného rozdílu s venkovní teplotou.

Podobná pravidla má Německo

V posledních dnech je jednou z nejvíce horkem zasažených zemí Německo, kde teploty tento týden podle meteorologů vystoupají až ke 40 stupňů. Nejtepleji podle předpovědí bude na západě a jihozápadě země. Podle meteorologické služby DWD by v Porýní mohly teploty vystoupat až na 41 stupňů a dostat se tak na úroveň podobnou teplotnímu rekordu z roku 2019, kdy v Duisburgu naměřili 41,2 stupně.

Zákon přitom u našich západních sousedů hovoří poměrně přesně. V kanceláři by nemělo být tepleji než 26 stupňů. Zaměstnavatel je nucen preventivně zasáhnout, například použitím reflexních prvků na oknech, protislunečního zasklení nebo vhodnou výsadbou k ochlazení. Při překročení hranice 30 stupňů pak zaměstnavatel musí aktivně jednat. V úvahu přichází ventilační zařízení, poskytování nápojů nebo zmírnění povinných firemních předpisů o oblékání, například lze omezit nošení saka nebo dlouhých kalhot.

Podle Federálního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pokud se pracovní místnost zahřeje na více než 35 stupňů, již není vhodná pro práci. Nicméně zaměstnanci nesmí jít jen tak domů, musí místo toho kontaktovat své nadřízené nebo podnikovou radu.

Evropa a vlna veder

Na jihu a západě Evropy pokračují v úterý nadprůměrné teploty. V Anglii už odpoledne teploty překonaly 40 stupňů, což znamená absolutní rekord a teploty mohou ještě stoupnout. Masa horkého vzduchu, kvůli které na západě Francie meteorologové zaznamenali řadu místních rekordů, se posune směrem na východ a na sever. Růst teplot očekávají také meteorologové ve zmíněném Německu a v Itálii. Na Pyrenejském poloostrově horko mírně polevilo, hasiči ale stále bojují s rozsáhlými lesními požáry.

Meteorologové varovali před vedry, které tento týden zasáhnou i Česko. Odpolední teploty kolem 35 stupňů Celsia budou od úterý panovat na severozápadě Čech. Kromě zdravotních problémů varují také před požáry. V horkém počasí je třeba dostatečně pít a lidé se zdravotními obtížemi, senioři a malé děti by měli zůstávat v stínu, být v klidu a venku si zakrývat hlavu. ČTK to řekl praktický lékař Norbert Král. Upozornil, že potřebné množství tekutin se odvíjí od zdravotního stavu i výdeje energie daného člověka. Meteorologové a další odborníci doporučují i zdravým lidem omezit pohyb v poledních a časně odpoledních hodinách, varují před úpalem a úžehem a rychlými přechody mezi klimatizovanými a rozpálenými prostory.