Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 42,05 koruny, před týdnem byl o 34 haléřů dražší. O 90 haléřů na litru se snížila i cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 46,18 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle expertů pomohla snížení silná koruna, důvodem by také mohla být čínská politika spojená s potlačováním šíření nemoci covid-19. Ceny jsou v Česku přitom stále vyšší než v zemích jako je Itálie nebo Francie.

Podle CCS je nyní benzin o 4,92 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 10,14 koruny na litru méně. Nejlevnější paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 41,41 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 45,49 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 43,11 koruny. Nafta se tam tankuje za 47,13 koruny za litr.

Cena ropy na světových trzích od počátku týdne výrazně klesá, uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Průměrné ceny benzinu na čerpacích stanicích se podle něj dostaly pod 42 korun za litr poprvé za poslední měsíc.

„Cena nafty spadla do blízkosti 46 korun za litr. K poklesu cen přispěla síla české koruny, která se na k dolaru posunula na nejsilnější úrovně od srpna. Benzin i nafta zároveň následují nižší ceny v Rotterdamu. K dalšímu zlevnění paliv by mělo pomoci zpomalování globální ekonomiky,“ uvedl.

V dolarech se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím mohou být benzin a nafta u čerpacích stanic v ČR levnější.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve svém komentáři zaslaném redakci deníku Echo24 uvedl, že ropa zlevňuje mimo jiné v důsledku skutečnosti, že Čína neustupuje od své politiky nulové tolerance šíření covidové nákazy. „Peking naopak své uzavírky rozšiřuje, a to i ve významných průmyslových zónách v zemi. Dochází tak k ochromení průmyslové výroby v Číně a poklesu vyhlížené poptávky po ropě a ropných produktech,“ uvedl Kovanda.

Stále dražší než v Itálii či Francii

Čína přitom představuje největšího dovozce ropy na světě. Cenu ropy tlačí dolů podle Kovandy navíc i to, že zásoby ropy v USA jsou dle čerstvých dat na nejvyšší úrovni od loňského července. Paliva na burze v Rotterdamu zlevňují proto, že se uklidňuje situace v evropské energetice, a to díky poměrně teplému počasí a stále naplněným plynovým zásobníkům. Některé ropné produkty totiž slouží jako náhražka plynu. „Z ropy, třeba z mazutu, lze vyrábět i elektřinu. Pokles cen plynu v EU, k němuž od konce léta dochází, tak vytváří také tlak na pokles cen paliv, zejména nafty,“ uvedl Kovanda.

K nižším cenám pohonných hmot v Česku přispívá také politika České národní banky, která už od poloviny května intervenuje za silnější korunu prostřednictvím prodeje v přepočtu stovek miliard korun svých devizových rezerv, tvrdí Kovanda.

Pohonné hmoty v Česku jsou ovšem i přes jejich aktuální zlevnění nadále nezvykle dražší než v zemích typu Itálie, Francie nebo Chorvatska, kde ovšem bývají obvykle dražší, což vyplývá z nejnovějších údajů Evropské komise. Důvodem je to, že různé státy EU jsou různě velkorysé ve své pomoci lidem a firmám s drahými energiemi, například právě v podobě snižování DPH nebo spotřebních daní z paliv.

Problém v Česku jsou podle expertů různě vysoké marže na jednotlivých pumpách, které si majitelé mohou v zásadě nastavit podle sebe. I proto proběhla v létě rozsáhlá kontrola ze strany ministerstva financí, která ukázala, že většina velkých čerpacích stanic měla marže nepřiměřeně zvýšené. I nyní lze podle expertů pozorovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými benzinkami.

„Pokud se čerpacím stanicím zvýšily marže o dvě koruny, nejdou jim do vlastních kapes. Znamená to, že se tato marže rozplynula někde na trase rafinerie–distributor–pumpa,“ hájil v dubnu marže čerpacích stanic Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Zástupci čerpacích stanic nejsou k výši marží nijak sdílní. „Úroveň marží závisí na cenách vstupů (cena ropy, cena jejího zpracování, pozn. red.) a na dalších nákladech, například náklady za logistiku, energie, pracovní síly a další. Kvůli konkurenčnímu prostředí na trhu nemůžeme marže blíže komentovat,“ vyjádřil se Martin Pavlíček, tiskový mluvčí skupiny MOL.

Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol minulý měsíc odsoudil rozhodnutí zemí vyvážejících ropu (OPEC+) snížit těžbu ropy s tím, že zhorší vyhlídky zemí, které se propadají do recese. „Nedávné rozhodnutí OPEC+ snížit těžbu o 2 miliony barelů denně rozhodně nepomohlo,“ řekl ve středu v rozhovoru ze summitu COP27 v Egyptě výkonný ředitel IEA. Tento krok podporuje inflaci, zejména v rozvojových zemích, a může vyžadovat „přehodnocení“.

Birol uvedl, že představitelé rozvojových zemí, kteří se zúčastnili konference o klimatu, poukázali na vysoké ceny ropy jako na hnací sílu inflace.