Index protiepidemického systému PES je již několik dní na čtvrtém stupni pohotovosti, vláda do něj ale neplánuje přejít a místo toho zavádí nové zákazy. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO) není rizikové skóre jediným ukazatelem, podle čeho se rozhoduje, dle kritiků se vláda přestala řídit vlastními pravidly. Navíc chystá novou metodiku, která výsledný index ještě zlepší, což se nelíbí jednomu z autorů systému PES Janu Kulveitovi. Podle něj se ministři rozhodli „rozbít tachometr“, aby ukazoval příznivější čísla, než jaká doopravdy jsou.

Stav epidemie stagnuje. Současné rizikové skóre činí od neděle 64 bodů, což by znamenalo návrat do tvrdší úrovně systému PES, opětovné zavírání obchodů a omezení nočního vycházení. Podle metodiky by se po třech dnech mělo zvážit zpřísnění, k němu vláda ale nepřistoupila. „Od začátku říkáme, že protiepidemický systém je zásadním, nikoliv jediným zdrojem pro naše rozhodování. Je to uvedeno už v metodice,“ řekl ministr Blatný na opožděné tiskové konferenci. Podle něj se zvažují se i další parametry. Také upřesnil, že klesá podíl nakažených mezi seniory a rizikovým scénářům neodpovídá ani zátěž zdravotního systému.

Ačkoliv Blatný potvrdil, že narůstající čísla nakažených nemají v tuto chvíli souvislost s rozvolněním opatření z minulého týdne, kdy se otevřely obchody a restaurace, rozhodl se zavést nová omezení „trestající“ právě stravovací zařízení. „Považujeme za nutné přijmout opatření, která budou cílit na tu část populace, která se nechová příliš zodpovědně,“ uvedl ministr. Odmítl, že by tato dílčí opatření znamenala, že se ministerstvo vlastním protiepidemickým systémem přestalo řídit.

O tom už delší dobu ale pochybují někteří experti i politická opozice. I přes původní sliby, že bude PES maximálně předvídatelný, srozumitelný a jasný, opak je pravdou. „Měli jsme se všichni řídit PSEM, pak se objevila ‚štěňata‘, nakonec kočkopes – a už se v tom zase nikdo nevyzná. Obávám se, že ani vláda,“ napsal k pondělní tiskové konferenci předseda ODS Petr Fiala. „Místo aby vláda upravila pravidla PSA pro stupně 3 a 4, aby čtyřka nebyla likvidační pro maloobchod a trojka příliš volná, rozhodli se zavést stupeň 3,5 ve kterém už se nemá šanci zorientovat nikdo,“ přidal se ke kritice pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Rozbíjení tachometru

Do týdne se do výpočtu rizikového skóre podle Blatného promítne nová metodika Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí (ECDC), která dává antigenní testy naroveň s testy PCR. V takovém případě by byl podíl pozitivních testů, který je jedním z parametrů výpočtu, zhruba 14 procent místo současných asi 21 procent. Plánované kroky vlády ale kritizuje samotný autor systému PES Jan Kulveit, mimo jiné výzkumný pracovník na Oxfordské univerzitě.

„Podle předem stanoveného plánu by se při nefunkčnosti chytřejších opatření mělo velmi brzy opět víc brzdit. Místo toho se, zdá se, vláda plánuje předělat index rizika tak, aby ukazoval nižší číslo. Tento postup bych přirovnal k rozbití tachometru – rozbitý tachometr ukazuje nižší než skutečnou rychlost,“ vysvětluje Kulveit na své facebookové stránce. Krok vlády považuje za hloupost a dodal, že tachometr je jen ukazatelem, pouze něco měří.

„Pokud si v autě upravíte ručičku tak, že ve 180 bude ukazovat 140, sice uvidíte 140, ale pojedete pořád 180. Riziko bouračky na náledí bude odpovídat stoosmdesátce, a s matoucím údajem z rozbitého tachometru bude spíš větší,“ uvedl jako příklad Kulveit. Úprava indexu rizika tak podle něj neznamená, že s ním zmizí riziko špatného vývoje, spíše naopak. „Mrtvým po bouračce nepomůže, že na upraveném tachometru bylo jen 140,“ dodal s tím, že je otázka, jestli se tímto způsobem má mást veřejnost, nebo samo ministerstvo zdravotnictví.

Není to poprvé, co se jeden z autorů rozhodl kritizovat kroky vlády. Jakob Steiner z Univerzity v Zurychu, který se také podílel na systému PES, viděl problém se změnou metodiky výpočtu pozitivních testů v momentě, kdy způsobila přechod ze čtvrtého na třetí stupeň. Do něj se také přešlo dříve, než bylo při přípravě PES domluveno. „Vláda nevzala dostatečně v potaz fakt, že několik krajů se v době jejího rozhodnutí potýkaly v blízkosti hranice mezi čtvrtým a pátým stupněm rizika,“ dodal.

Oba odborníci mimo jiné kritizují podrobnější tabulky se zlidovělým názvem „štěnaťa“, které Blatný označil jako prováděcí vyhlášky, pokud by základní PES byl zákonem. Jím ale není, vláda ho vzala jen na vědomí a jednotlivá opatření přijímá samostatně pro konkrétní oblasti jako nařízení vlády a mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví.

„Vládu tedy asi čeká velká zkouška. Buďto utáhne šrouby v politicky nejsensitivnějším okamžiku, nebo systém PES zcela degraduje,“ dodal. Příchod třetí vlny je dle jeho slov celkem pravděpodobný, byť zdaleka ne jistý, a to podle něho i podle Kulveita. „PES v původním ‚matematickém‘ návrhu byl navržený tak, aby ještě úroveň 3 měla šanci brzdit i za popsaného stavu. A docela dobře brzdila s dobře fungujícím trasováním. Ministerstvo zdravotnictví je ale ministerstvem kompromisu, takže ve výsledku přijatá tabulka opatření zvýšila riziko, že brzdění nebude stačit výměnou za otevření více oblastí života,“ napsal před několika dny Kuhlveit.

Základní výpočet rizikového skóre vychází ze čtyř hlavních parametrů, kterými jsou podíl pozitivních ze všech provedených PCR testů za sedm dní, nové případy na 100 tisíc obyvatel a na 100 tisíc seniorů za poslední dva týdny a reprodukční číslo (R). To uvádí průměrný počet dalších nakažených, které nakazí jeden pozitivně testovaný.