Očkovací plány v celé Evropské unii se potýkají se stejnými problémy – chybí vakcíny. Výrobci očkovacích látek redukují dodávky a hlásí zpoždění, což má vliv na tempo očkování rizikových skupin. Nejinak tomu je u vakcíny od britsko-švédské firmy AstraZeneca, která byla schválena v pátek. Ta již dříve hlásila, že sníží objem dodávek až na čtvrtinu, což rozlítilo některé evropské státy a zvýšilo napětí mezi EU a Velkou Británií. Jednak mělo být sérum od AstraZeneky původně první, které se mělo dostat do oběhu, jednak se s ním ve velkém počítá v očkovacích strategiích pro dobrou skladovatelnost a cenu. Omezení dodávek vakcín od Moderny hlásí i Německo, Polsko nebo Itálie.

Očkovat sérem od AstraZeneky se může od pátku, kdy ji schválila Evropská léková agentura. Ještě na začátku roku se o britsko-švédské vakcíně mluvilo jako o evropské spáse, jelikož měla dorazit brzy a ve velkém, nakonec se ale stala předmětem sporů mezi EU a samotným výrobcem. Ten totiž avizoval, že nebude schopen dostát závazkům, že dodá vakcíny, za kterou unie podle zveřejněné smlouvy zaplatila 870 milionů eur.

Smlouva mezi EU a firmou AstraZeneca by newsroom on Scribd

Zvýšené napětí mezi EU a Británií

Samotná smlouva počítá se 100 miliony dávek v horizontu prvních tří měsíců tohoto roku, nakonec jich bude ale výrazně méně – údajně pouhá čtvrtina pro všechny státy EU. Členské země hrozí soudem a stěžují si, že se tím kompletně kazí očkovací plány. Někteří vysoce postavení úředníci Evropské komise podezřívají AstraZeneku, že odváží slíbené vakcíny jinam, což zvyšuje napětí mezi EU a Velkou Británií, která z EU ní vystoupila. Přitom oficiálním důvodem, proč došlo k tak razantní redukci dodávek, měly být problémy s výrobou v Belgii, kde má firma továrnu.

Velké Británii nicméně výpadky údajně nehrozí proto, že tamější továrny fungují bez problémů, EU ale takové vysvětlení považuje za nesmyslné a tlačí na výrobce, aby svá tvrzení doložil a obhájil. Podle unijních úřadů měla AstraZeneca pro výrobu využít čtyři továrny (dvě v členských zemích, dvě ve VB), a v případě výpadků pak dodávky nahradit odjinud. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová také vyzvala výrobce, aby dovolil zveřejnění smlouvy.

AstraZeneca mimo jiné domluvila spolupráci s Japonskem, které se má rovněž podílet na produkci vakcíny, a to v objemu 90 milionů dávek. V tuto chvíli se ale nezdá, že by vyrobené vakcíny v japonských továrnách směřovaly do evropských zemí, spíše budou distribuovány přímo tam, nebo mezi jinými asijskými státy, které s firmou AstraZeneca uzavřely kontrakt. Její generální ředitel Pascal Soriot ale jakákoliv pochybení a obvinění odmítá, stejně jako britský premiér Boris Johnson.

EU pohrozila omezením vývozu vakcín, WHO to odsoudila

EU vyostřila situaci prohlášením, že pokud výrobci vakcín proti covidu-19 nedodrží smlouvy s Evropskou unií, budou jim moci členské státy dočasně omezit vývoz očkovacích látek vyráběných v podnicích na území bloku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámení Bruselu kritizovala. Podle WHO takové opatření může vést k prodloužení pandemie, informovala v sobotu BBC. Světová banka vyčlenila 12 miliard dolarů (257,5 miliardy Kč) na očkování proti covidu-19 v Africe, napsala agentura Bloomberg. Případná omezení by ale měla podle unijních činitelů být až krajním řešením a týkat se nebudou dodávek do chudých zemí.

Dodávky omezuje i Moderna

Přestože měla být vakcína od AstraZeneca první, která se měla dostat do EU v celkovém objemu 400 milionů dávek, předběhly ji společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna. S těmi se už sice očkuje, ale nedávno rovněž musely vyhlásit omezení dodávek. V případě prvního výrobce, s jehož vakcínou se očkuje v zemích EU od 27. prosince, byla hlavním důvodem omezených dodávek úprava belgické továrny. Ta má pak v následujících týdnech naopak zrychlit produkci. I tak ale výpadek zkomplikoval proces vakcinace v členských státech, České republiky nevyjímaje.

V případě americké firmy Moderna se omezení dodávek vakcín proti covidu-19 týká v únoru Itálie, Polska a Německa. „Moderna nás právě informovala, že v týdnu od 9. února dostaneme z plánovaných 166 tisíc dávek jen 132 tisíc, tedy o 20 procent méně,“ oznámil italský vládní komisař pro nouzové situace Domenico Arcuri. „Roste náš údiv i starosti… chybí nám už nejméně 300 tisíc dávek vakcín, které jsme měli dostat a nedostali,“ dodal.

„Právě jsme obdrželi informaci od firmy Moderna, že v únoru nám tato firma dodá o 25 procent méně dávek očkovací látky proti covidu-19,“ řekl agentuře PAP Michal Kuczmierowski, který stojí v čele polské agentury obhospodařující hmotné rezervy státu. Polsko tak v únoru dostane zřejmě 300 tisíc namísto 400 tisíc dávek vakcíny od Moderny, a tak vláda bude muset upravit program a harmonogram očkování populace, protože tempo očkování se tím zpomalí.

Omezení dodávek do Německa pak oznámil hamburský starosta Peter Tschentscher (SPD) s odkazem na informace spolkového kancléřství. Podle spolkového ministerstva zdravotnictví jsou však snížené dodávky vakcín od biotechnologické firmy Moderna v Německu více než vyváženy navýšením dodávek od dalších výrobců. Zatímco společnost Moderna dodá o 43 200 dávek vakcíny méně, než bylo plánováno, společnosti Pfizer/BioNTech a AstraZeneca dodají do 22. února o 1 747 000 dávek vakcín více, než bylo původně plánováno, uvedlo spolkové ministerstvo zdravotnictví v sobotu večer rovněž na Twitteru.

První dodávky vakcíny od firmy AstraZeneca by v Česku mohly být za dva až tři týdny, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jaké množství vakcíny bude do Česka v první dodávce doručeno, už ale neuvedl. Stejně tak se neví, zda i v případě ČR nedojde k redukci dodávek od společnosti Moderna. Exministr zdravotnictví Roman Prymula by byl pro nákup dalších vakcín mimo rámec smlouvy Evropské komise, například ty z Ruska nebo Číny, aby se tím vyrovnal nedostatek očkovacích látek. Tak například postupovalo třeba Maďarsko a uvažuje o tom i Polsko. Blatný ale tuto možnost pro tuto chvíli odmítl.