Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy Kč. Za nárůstem stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení. Objem úvěrů na spotřebu se zvýšil o šest procent. Dluh ohrožený nesplácením meziročně klesl o 14 procent a dostal se pod hranici 41 miliard korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Celkový dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak činil ke konci září 1,66 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh roste hlavně zvyšováním celkové částky úvěrů, o kterou klienti žádají. Její růst souvisí mimo jiné s rostoucí cenou nemovitostí. Krátkodobý dluh meziročně narostl o 24 miliard na 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně klesl o 1,1 procenta na 2,42 milionu, zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se jen velmi mírně zvýšil o 3000 na 1,12 milionu.

„I když počet klientů s dlouhodobým dluhem se meziročně téměř nezměnil, počet smluv se zvýšil o 25.500. Řada lidí tak využila současnou příznivou situaci na úvěrovém trhu a nejspíše si pořídili druhou nebo další hypotéku, případně úvěr ze stavebního spoření,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.

Podíl celkového dluhu ohroženého nesplácením se snížil o půl procentního bodu na 1,9 procenta. Na tomto snížení se podílel především pokles dlouhodobého ohroženého dluhu o více než šestinu (o 17,4 procenta, respektive o 2,7 miliardy Kč). „Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles dlouhodobého ohroženého dluhu v historii,“ upozornila Novotná.

Počet klientů, kteří měli problémy se splácením svého úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 12 procent na 26 715. Celkový podíl dlouhodobého ohroženého dluhu na dlouhodobém dluhu činil v ČR v průměru pouze 0,8 procenta.

Počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem poklesl na konci třetího čtvrtletí meziročně o 3800, tedy o 1,2 procenta na 299 000. „Objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snižoval rovněž velmi výrazně, konkrétně více než o 12 procent na 27,3 miliardy korun. Trend snižování krátkodobého ohroženého dluhu je dalším indikátorem dobré situace naší ekonomiky,“ podotkl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Podíl ohroženého krátkodobého dluhu na celkovém krátkodobém dluhu činil v průměru 6,3 procenta. Celkově mělo problémy se splácením 12,4 procenta lidí s krátkodobým úvěrem.